dnes je čtvrtek 23. 11. 2017

Aktuality a zprávy
Slovník základních pojmů
E-obchod
IT a média
Odpovědnost a delikty
Ochrana osobních údajů a dat
Autorská a průmyslová práva
Ochrana doménových jmen
Elektronický podpis
a podání
Mezinárodněprávní aspekty
Další právní aspekty Internetu
Související oblasti
Judikatura
Odkazy a zdroje
Diskuzní fórum
Najdi:


K pojmu "listina", "písemnost" a jejich "podpis" <7. 10. 2002> <Matejka Ján>
Článek ve stručnosti pojednává o problematice požadavku písemnosti a listiny v elektronické komunikaci

K pojmu "listina", "písemnost" a jejich "podpis"[1]

I. Místo úvodu

Jsme svědky dosud nejrozsáhlejšího rozkvětu informačních technologií v historii naší společnosti. Užívání mobilních telefonů, počítačů a Internetu a řady dalších elektronických prvků se stalo během několika posledních let prakticky běžnou součástí našeho života. Dosud standardní (tradiční) pojetí se tak postupně nahrazují jinými, resp. novými či stále novějšími koncepcemi a hledisky. Mezi jedno z takovýchto "nových" pojetí, kterého jsme v současné době přímými svědky, patří také přístup k pojmu "listina", resp. "písemnost" a chcete-li, také pojmu "podpis". Mým přáním je podat systematický výklad alespoň těch nejdůležitějších otázek souvisejících s právním významem pojmu "listina", resp. písemnost a to z pohledu soukromého práva a se zřetelem k podepisování.

II. Podpis alias náležitost některých písemných právních úkonů

Samotný právní význam podpisu vyplývá především ze skutečnosti, že podpis jednající osoby je předpokladem platnosti písemných právních úkonů (§ 40 odst. 3 občanského zákoníku [2]). V tomto smyslu tedy podpis navenek osvědčuje určitý akt, v našem případě tedy právní úkon (např. uzavření smlouvy).

Písemná forma právního jednání tak tedy kromě jiných obecných náležitostí [3] vyžaduje, aby byl příslušný projev vůle zachycen na médiu, které má právní povahu listiny a dále pak aby byl tento projev vůle podepsán. O tom, co je listina v právním smyslu neobsahuje - až na jednu výjimku - náš právní řád jedinou výslovnou zmínku. Řada zákonných ustanovení však o listině poměrně často hovoří. Legální definice listiny ale chybí. [4]

Nezbývá než souhlasit s K. Eliášem [5], že nejde o vytýkatelný nedostatek současné právní úpravy, a že je tento problém řešitelný vcelku úspěšně teoreticky. Literatura i praxe se navíc shodly, že za listinu lze považovat (kromě běžných listin papírových) jakékoliv jiné hmotné médium (např. kůra, kámen či hliněná tabulka) na něž lze zachytit písemný projev, příp. cokoliv jiného, na čem může být písmo zachyceno s tím, že je lhostejno, "na jaké látce a jakou látkou" [6] je projev vůle sepsán (tedy např. text zachycený rytbou na bronzovou sochu, příp. v písku na písečné pláži či na zahrádce z květin). Obecně lze tedy konstatovat, že "listinou" se v našem právním řádu tedy rozumí cokoliv psaného. Dále je zde třeba souhlasit s J.Burešem a L.Drápalem [7], podle nichž "teoretické spory kolem listiny nemají praktického významu".

Platnost písemné formy právního úkonu ale nepředpokládá pouhé zachycení obsahu právního úkonu v textu listiny, ale též existenci podpisu. Písemný projev může být platný až od okamžiku podpisu jednající osoby. Nedodržení písemné formy činí právní úkon neplatným. V tomto směru je však třeba podotknout, že písemná forma podmiňuje platnost právního úkonu, nikoliv však jeho dokazatelnost. Dojde-li proto ke ztrátě či zničení textu listiny, není vyloučeno domáhat se nároků z právního úkonu. Lze-li ovšem tento právní úkon i splnění formy dokázat jinak (např. svědky, apod.); u listinných cenných papírů, u kterých jsou práva inkorporována je ovšem situace zcela jiná. [8] Obdobně, jak je tomu v případě pojmu "listina", neobsahuje náš právní řád legální definici pojmu "podpis". To však již - na rozdíl od tohoto pojmu - přináší řadu jak praktických tak i teoretických problémů.

Jednak není příliš jasné, jak úplný podpis je z hlediska práva ještě dostatečný a jaký již nikoliv. Nejenom, že není zdaleka zřejmé, zda postačuje podpis typu "Váš otec" [9], příp. "Tvá žena Renáta", ale ani nelze jednoznačně odpovědět na otázku, zda postačuje strojový či jinak mechanicky na listině vytištěný podpis (řetězec znaků typu: Max Mayer), příp. vlastnoruční podpis (lidově zvaný jako "klikyhák"), či zda je třeba uvést skutečné a úplné jméno tak, jak je zapsáno v matrice a osobních dokladech jednající osoby (tedy nejenom včetně jména a příjmení, ale také i titulů, případně bydliště, rodného čísla, apod.) .

Těžko však hledat jednoznačnou odpověď. S tím ale velmi úzce souvisí i jednotlivé skupiny (kategorie) podpisu užívané v našem právním řádu. Vyjma některých - spíše překladových nesrovnalostí [10] - lze totiž ze (striktně) právního hlediska rozlišovat:
   - podpis [11]
   - vlastnoruční podpis [12]
   - ověřený podpis (ať již soudně, notářsky nebo úřadně) [13]
   - elektronický podpis (včetně jeho vyšších forem, kterými se budeme zabývat dále) [14]

Dle mého soudu je nesporné, že každá z výše uvedených skupin splňuje znaky podpisu dle § 40 odst. 3. občanského zákoníku. Zákonodárce velmi často obligatorně vyžaduje náležitost podpisu. V řadě případů však zákon výslovně požaduje vlastnoruční podpis, v jiných případech - ať již notářsky, soudně nebo úředně - ověřený podpis.

Podpis (bez dalších adjektiv) tedy - s ohledem na logickou právní argumentaci - lze považovat za pojem obecný (nejužší), jehož náležitost může být zásadně splněna jakoukoliv další (vyšší) formou podpisu.

Podpis notářsky (či jinak úředně) ověřený je v některých případech zákonem vyžadován jako jakási nejvyšší forma podpisu, která je výsledkem legalizace [15]. Takovýto podpis je např. vyžadován u všech smluv, na základě kterých jsou katastrálním úřadem vkládána vlastnická či jiná věcná práva k nemovitostem do katastru nemovitostí. S ohledem na zaměření tohoto článku - vyjma některých souvisejících otázek [16] - se již však úředně ověřenými podpisy dále zabývat nehodlám.

Vzhledem k samotnému zákonnému rozlišování jednotlivých skupin podpisů, lze tam, kde není požadován výslovně podpis vlastnoruční (příp. notářsky či jinak ověřený), vystačit i se strojovým či jinak mechanicky na listině vytištěným podpisem. [17] Je ovšem třeba respektovat omezení náhrady podpisu mechanickými prostředky pouze na případy, kdy je to obvyklé. [18]

S ohledem na ustanovení poslední věty [19] § 40 odst. 3 občanského zákoníku a dalších norem je dále třeba nepochybně hovořit i o podpisu elektronickém.

III. Místo závěru

Plné zrovnoprávnění elektronické formy s formou listinou vyžaduje změnu nejenom desítek právních předpisů (zejména těch procesních - zde jsme vzhledem k posledním změnám v této oblasti na dobré cestě), ale také především změnu v myšlení celé řady osob, právními teoretiky a soudci počínaje, úředníky a běžným občanem konče.

Elektronický podpis je řešením, které nepochybně zefektivní řadu běžných činností, čímž se snad podaří odstranit některé problémy související se skutečností, že je stále větší poptávka po využívání elektronických médií i pro nejrůznější úkony, pro které je v dnešní době stále ještě vyžadována "papírová forma" včetně vlastnoručního podpisu. Na druhou stranu je třeba v elektronickém podpisu vidět pouze jakousi záruku bezpečné komunikace či kvalitní archivace dat a ne jakýsi výlučný lék na zrovnoprávnění tradičních forem (zejména notářsky či jinak úředně ověřených) komunikace s formou elektronickou.

Z pohledu práva je třeba považovat elektronický podpis (a zejména jeho vyšší tzv. zaručené formy) za jakousi formu elektronické obálky, která vzhledem k existenci zvláštní zákonné úpravy představuje právní institut, který nemusí (ale může) zároveň naplňovat zákonný požadavek podpisu.

Poznámky:
[1] Článek vznikl na základě grantu uděleného GA AV ČR, registrační číslo B7068203
[2] Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. v platném znění (dále jen občanský zákoník)
[3] Jako např. svoboda, vážnost, určitost a srozumitelnost právního úkonu, včetně právně způsobilého subjektu (§ 37 a násl. občanského zákoníku)
[4] Je však třeba mít v této souvislosti na paměti ustanovení § 40 odst. 4 občanského zákoníku, stanovící, že písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.
[5] Eliáš, K., Právní úkony na soukromých listinách se zvláštním zřetelem k jejich podepisování. AD NOTAM, 1996, č. 3, s.53
[6] Krčmář, J., Právo občanské, díl V. - Právo dědické, Všehrd, Praha, 1930, s.22
[7] Bureš, J., - Drápal, L.., Občanský soudní řád. Komentář. Praha, C.H. Beck 1996, s.61
[8] Jehlička, O. - Švestka, J. - Škárová, M. a kolektiv, Občanský zákoník - komentář, C.H.Beck, Praha, 1999, s.172
[9] K tomu více Eliáš, K., Právní úkony na soukromých listinách se zvláštním zřetelem k jejich podepisování. AD NOTAM, 1996, č. 3, s.55
[10] Jde zejména o pojmy "vlastní podpis", "podpis vlastní rukou" (např. čl. 3 odst. 1 sdělení č. 179/1996 Sb.), které považuji s ohledem na dikci jednotlivých ustanovení za synonymické pojmu "vlastnoruční podpis". Dále s ohledem na § 74 zákona č. 358/1992 Sb. za variantu podpisu nepovažuji "podpis na listině, který osoba uznala za vlastní" či jiné jeho obdoby.
[11] Pojem "podpis" se - bez dalších adjektiv - vyskytuje v našem právním řádu ve více jak 1000 dokumentech v počtu větším než 2800 výrazů (z toho však pouhých cca. 330 výrazů se nachází v cca. 100 zákonných předpisech)
[12] Pojem "vlastnoruční podpis" již bývá zákonodárcem výslovně užíván velmi zřídka. Lze hovořit pouze o několika desítkách výrazů.
[13] Viz např. zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen notářský řád) v platném znění
[14] Viz zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (dále jen zákon), v platném znění
[15] Legalizace podpisu je jednou z typických notářských činností (§ 74 notářského řádu); krom toho jsou úředním ověřováním podpisů oprávněny i některé orgány veřejné správy, které vedou matriku (zákon č. 411993 Sb.) a také obecní a jím naroveň postavené úřady, které sice matriku nevedou, ale byly touto činností pověřeny podle vyhlášky č. 1381993 Sb.
[16] Vyjma problematiky ověřování elektronického podpisu, o které budeme hovořit dále.
[17] K tomu však srovnej rozdílný výklad: Eliáš, K., Právní úkony na soukromých listinách se zvláštním zřetelem k jejich podepisování. AD NOTAM, 1996, č. 3, s.54, který se domnívá, že "podpis platí zpravidla jen tehdy za řádný, je-li vlastnoruční .". I on však připouští určité výjimky.
[18] viz § 40 odst. 3 občanského zákoníku
[19] Je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů
Rubrika: E-obchod, Elektronický podpis a podání Čtenost: 9776 Počet reakcí: 0

Diskuse - komentáře:
ITprávo.cz - Server o internetovém a počítačovém právu; ISSN:1801-4089
Provozovatel: Společnost pro právo informačních technologií (SPIT)
e-smlouvy, nekalá soutěž, daňové aspekty...
rozhlasové a televizní vysílání, e-ziny, reklama...
odpovědnost providerů, internetová kriminalita...
monitorování komunikace na Internetu, ochrana osobních údajů a soukromí, hacking...
ochrana díla na Internetu, ochrana software, ochranné známky, patenty...
postavení NIC.cz, právní povaha doménových jmen, cybersquatting...
odpodvědnost subjektů el. podpisu, aspekty e-podání, dokazování...
rozhodné právo, jurisdikce, vybrané zahraniční a mezinárodní normy...
odkazy, rámy, peer to peer technologie, meta tags, spamming...
cenzura a svoboda projevu, ochrana osobnosti...
rozhodnutí domácích a zahraničních soudů v oblasti práva IT a telekomunikací...
Úvodem
Naše cíle
Co zde najdete...
Hledáme autory
O nás
Čermák Jiří
Hrádek Jiří Matejka Ján Pospíšil Martin Sehnalová Jana Smejkal Ladislav Štědroň Bohumír
Ústav státu a práva AV ČR
Právnická fakulta ZČU
Autorský zákon
Zákon o el. podpisu
Nařízení vl. k el. podpisu
Vyhlášky k el. podpisu
Občanský zákoník
Obchodní zákoník
Z. o mez. právu soukromém
Trestní zákon
Zákoník práce
Telekomunikační zákon
Z. o ochr. osobních údajů
Z. o inf. systémech veř. správy _______________________
Aktuální znění k 1.1.2002
Seřadit dle autora
Seřadit dle data publikace Seřadit dle čtenosti
Seřadit dle počtu reakcí ________________________
Nastavit jako výchozí stránku
Přidat k oblíbeným položkám ________________________
Zobrazit pro tisk
Technická správa
Redakce