dnes je pátek 22. 6. 2018

Aktuality a zprávy
Slovník základních pojmů
E-obchod
IT a média
Odpovědnost a delikty
Ochrana osobních údajů a dat
Autorská a průmyslová práva
Ochrana doménových jmen
Elektronický podpis
a podání
Mezinárodněprávní aspekty
Další právní aspekty Internetu
Související oblasti
Judikatura
Odkazy a zdroje
Diskuzní fórum
Najdi:


Domény a právo proti nekalé soutěži (3) – Typové případy nekalosoutěžního jednání <18. 2. 2003> <Radim Polčák>

Článek nastiňuje některé základní způsoby, jimiž může registrací doménového jména dojít k naplnění nekalosoutěžních skutkových podstat. Zvláštní pozornost je věnována těm druhům nekalého soutěžního jednání, které sice nejsou speciálně upraveny, jsou však díky judikatuře a právní vědě považovány za typické.

Nekalé soutěžní praktiky a způsobilost přivodit újmu formou registrace doménového jména

Druhově lze nekalé soutěžní praktiky rozdělit dle jejich povahy na: [1]

  1) nežádoucí formy lákání,
  2) parazitizmus a
  3) agresi (zabraňovací soutěž).

Nežádoucí formy lákání

Tato forma soutěže se ve vztahu k ostatním soutěžitelům jeví být jako nejméně konfliktní, je totiž zaměřena primárně ke spotřebiteli. Jedná se o případy, kdy soutěžitel uvádí o svých výkonech zkreslené nebo neúplné údaje nebo svoji propagaci provádí nepřípustným způsobem. Poškozeným je v tomto případě zejména spotřebitel, neboť je příslušnou informací oklamán a svá rozhodnutí tedy provádí na základě nesprávných informací, čímž ztrácí možnost činit objektivně vlastní rozhodnutí a plně kontrolovat a odhadnout jejich výsledek [2]. Poškozenými jsou však v tomto případě i ostatní soutěžitelé, jejichž možnost úspěchu je ve srovnání s tím, kdo této nekalé praktiky užívá, samozřejmě menší [3]. Zákon jako případy nepřiměřeného lákání konkrétně v příkladném výčtu nekalých soutěžních praktik uvádí případy:

  1. klamavá reklama,
  2. klamavé označení zboží a služeb a
  3. srovnávací reklama.

Mezi další typické případy nežádoucích forem lákání spotřebitele pak patří zejména: [4]

  4. skrytá reklama,
  5. nepřiměřené formy lákání či dokonce obtěžování zákazníků,
  6. obchodní praktiky těžící z pocitu vděčnosti, soucitu, strachu, záliby ve hře, apod.

Pro potřeby ochrany před nežádoucí registrací doménového jména je pravděpodobně z výše uvedených nejpříhodnější skutková podstata "klamavé označení zboží a služeb." Toho se majitel doménového jména může dopustit tehdy, když toto doménové jméno může být chápáno jako označení zboží či služeb [5] a zároveň je způsobilé vyvolat ve spotřebiteli mylnou představu o vlastnostech nabízených produktů. Předpokladem tohoto druhu nekalosoutěžního jednání je pak kromě samotné registrace doménového jména i provoz příslušné prezentace, neboť doménové jméno představuje v intencích této skutkové podstaty "označení" a vlastní informační obsah (obsah prezentace WWW, e-mailové zprávy a podobně) pak vystupuje jako "zboží či služby." Protiprávnost registrace je v takovém případě možné napadnout až na základě přistoupení dalších skutečností, a to konkrétně informací určitého charakteru šířených pod příslušným doménovým jménem.

Příklad:
Česká mlékárna si zaregistruje doménové jméno "francouzsky-syr.cz" a na adrese "www.francouzsky-syr.cz" bude prezentovat vlastní výrobky. Pokud tuto prezentaci neopatří upozorněním na to, že nabízené sýry nepocházejí z Francie, jedná se o klamavé označení zboží, neboť adresa prezentace může, jakožto označení příslušné služby, vyvolat v návštěvníkovi dojem, že nabízené sýry pocházejí od francouzských výrobců. Výrobce čerpadel si zaregistruje doménové jméno "iso9000.cz" a na adrese "obchod.iso9000.cz" bude provozovat on-line obchod se svými výrobky. Tím vyvolá dojem, že výrobky nabízené na prezentaci s touto adresou mají příslušné certifikáty. Pokud tomu tak není, jedná se ze strany výrobce opět o nekalosoutěžní jednání, neboť doménové jméno označující prezentaci vyvolává klamný dojem o vlastnostech nabízeného zboží.

Podobně jako je tomu v doposud známém prostředí, je zřejmě možné i v prostoru sítě internet užívat takových obchodních postupů, které za cenu užití rozumného reklamního přeháněn [6] přinesou příslušný hospodářský efekt. Při nalézání hranice mezi rozumným přeháněním a nekalými formami lákání je pak nutno zohlednit kvality spotřebitelů, jimž jsou nabízené zboží či služby určeny a rovněž je nutno zohlednit i některé specifické rysy chápání určitého druhu údajů spotřebiteli v prostoru sítě internet.

Ačkoli je výskyt jednání spadajícího pod rozsah zákonných ustanovení skutkových podstat sub 1) a 3) v prostředí sítě internet obecně hojným jevem, zmíněné skutkové podstaty doposud problematiku registrace doménových jmen prakticky neobsáhly. Z povahy doménového jména totiž vyplývá, že nemůže nést nijak obsažnou informaci - jeho účelem je ve valné většině případů pouze identifikace či funkce notifikační.

Doménové jméno sice může v jednání podřaditelném pod skutkové podstaty sub 1) a 3) hrát poměrně významnou roli - to však pouze ve spojení s obsahem informací, které jsou z příslušné domény šířeny. Není samozřejmě vyloučen případ, že nějaký subjekt provede registraci doménového jména, jehož alfanumerická podoba ponese takovou informaci, že bude možné již samotnou registraci na základě naplnění skutkových podstat sub 1) a 3) postihnout dle předpisů na ochranu proti nekalosoutěžnímu jednání, tato varianta je však málo pravděpodobná. Častější tedy bude situace, kdy k naplnění skutkové podstaty sub 1) a 3) dochází kombinací doménového jména a obsahu příslušných informací, přičemž k tomu může dojít až tehdy, jsou-li nějaké informace z příslušné domény šířeny - tedy až s určitou časovou prodlevou po samotné registraci. Za protiprávní však v tomto případě nebude možné jako u skutkové podstaty sub 2) považovat samotnou registraci, ale až následný komunikační provoz. I přes to se v zahraniční praxi vyskytují případy, kdy soud v rozhodování o meritu věci spojí doménové jméno s obsahem příslušné prezentace v jeden funkční celek. K oddělení obou kategorií pak dochází až při stanovení opatření k nápravě, která směřují zpravidla k doménovému jménu. [7]

Jako jinde i zde přitom platí, že význam doménových jmen v obchodním styku může vést soutěžitele i k takovým parazitním praktikám, jež ani nejdůkladnější teoretické posouzení nemůže předpokládat. S postupným výskytem jednotlivých projevů perverzní soutěžní tvořivosti se tedy ve věcech skutkových podstat sub 1) až 3) bude dotvářet i teorie sama a, jak uvádí Kotásek [8] "hranici nepoctivého těžení z dobré pověsti stanoví až ustálená soudní judikatura."

Podobná je i situace s výskytem praktik podřaditelných pod skutkové podstaty sub 4) a 5). V těchto případech lze rovněž konstatovat, že samotná registrace doménového jména může k naplnění uvedených skutkových podstat vést jen velmi nepravděpodobně, nicméně zůstává skutečností, že samotné doménové jméno jako prvek charakteristický pro cílové místo a do jisté míry i charakterizující obsah přenášených informací, bude ve spojení s informační výměnou hrát při jejich naplňování klíčovou roli.

Naproti tomu k naplnění znaků skutkové podstaty uvedené sub 6) může v praxi dojít velice často, a to zejména s ohledem na to, že, jak pojednáno výše, doménové jméno v podstatě charakterizuje obsah přenášených informací. Dokonce by se dalo říci, že doménové jméno v mnoha případech působí v roli pomyslného prvku vytknutého před závorku veškeré příslušné komunikace. Pokud tedy soutěžitel označí doménovým jménem, jehož alfanumerické vyjádření obsahuje prvek působící na citové či jiné mimovolní složky osobnosti spotřebitelů nekalým způsobem, bude dle názoru autora možné toto jednání označit za rozporné s platným právem již v jeho zárodku, tedy při samotné registraci. Rovněž tak nebude zřejmě nutné pro prokázání rozhodných skutečností dávat přílišný důraz na analýzu obsahu komunikační výměny, neboť nekalým způsobem v tomto případě může působit i doménové jméno samo o sobě.

Příklad:
Obchodník s oděvy umístí svoji komerční WWW prezentaci na cílové místo s doménovým jménem "www.pomozte-trpicim-detem.cz" Uživatel (spotřebitel), který si zamýšlí zakoupit prostřednictvím sítě internet oděv pak při výběru mezi cenově i kvalitativně srovnatelnými nabídkami zvolí nákup právě u tohoto obchodníka, a to na základě soucitu. Nemusí se přitom nutně jednat o klamavé označení zboží a služeb spadající pod rozsah skutkové podstaty sub 2), neboť zmíněný obchodník může skutečně přispívat na pomoc trpícím dětem. Tento motiv ale nesmí být v žádném případě nosným prvkem jeho prezentace (tedy v tomto případě doménovým jménem).

Zajímavý případ, který řešily německé soudy, stojí na pomezí problematiky nežádoucích forem lákání spotřebitelů a agresivní soutěže. Jako nekalosoutěžní je v tomto případě vyhodnoceno využití velice atraktivního doménového jména ve prospěch jednoho soutěžitele.

Příklad z judikatury:
Zemský soud v Mnichově judikoval ve věci určovací žaloby na oprávněné používání doménového jména "rechtsanwalt.de" [9]Rozsudek, který žalobce navrhoval, mu měl přisoudit plné právo k užívání adresy "www.rechtsanwalt.de" k prezentaci vlastní advokátní kanceláře. Zdůvodnění rozsudku je zajímavé a jistě poučné i pro českou právní praxi. Soud zde totiž zohlednil zajímavý způsob, jímž uživatelé služeb sítě internet často vyhledávají své informační zdroje. Tento způsob spočívá v přímém zadání internetové adresy, na níž se uživatel domnívá, že nalezne požadované informace agregovaného charakteru. Soud konstatoval, že ostatní soutěžitelé mohou být tím, že někdo zaregistruje doménu, jejíž znění vyjadřuje samotný obor činnosti, poškozeni, neboť sami nemajíce možnost prezentovat se podobně jsou v soutěži o potenciálního klienta znevýhodněni. Soud konečně konstatoval, že poškozeným je v tomto případě i klient sám, neboť pod jménem "rechtsanwalt.de" očekává již zmíněný informační agregát nikoli jen prezentaci jednoho subjektu.

Parazitní soutěž

O parazitování jde, zjednodušeně řečeno, tehdy, když jsou výsledky činnosti jednoho subjektu využívány jiným subjektem, a to bez potřebných povolení. V případě doménových jmen se pak většinou bude jednat o zneužití označení, o němž byla jeho právoplatným uživatelem vybudována povědomost. Samotné zneužití pak má podobu vtělení takového označení do doménového jména.

Důležité je, že soutěžní právo přiznává ochranu i takovým označením, která nejsou zapsána v rejstřících ani jiným způsobem registrována. Ochranu tedy požívají i běžné názvy výrobků či označení služeb a dále pak i jiné zvláštní vnější projevy mající hospodářskou hodnotu.

Různé formy parazitní soutěže jsou v oblasti registrace doménových jmen velice častým jevem. Hospodářské subjekty se v těchto případech snaží využít charakteristických projevů svých (většinou známějších) konkurentů k tomu, aby k sobě přilákaly jejich zákazníky. Toto jednání pak může poškodit spotřebitele, ale především ostatní soutěžitele. Spotřebitel totiž může od nekale jednajícího soutěžitele dostat plnění srovnatelné nebo i lepší kvality, nicméně soutěžitel napadený parazitním jednáním, je - mnohdy velice těžce - poškozen tím, že prostředky a úsilí vynaložené k vybudování příslušného označení přišly vniveč.

Z hlediska formy lze pod pojem "parazitní soutěž" podřadit následující jednání výslovně zmíněná v rámci zákonných definic konkrétních skutkových podstat jako jsou:

  1) Vyvolání nebezpečí záměny,
  2) parazitování na pověsti a
  3) zlehčování.

V rámci tzv. soudcovských skutkových podstat [10] vytvořených typizací skutkových jednání na základě generální klauzule se pak jedná o

  4) zneužití nositelů společenské autority
  5) parazitní kořistění z různých výkonů jiných soutěžitelů.

Skutková podstata vyvolání nebezpečí záměny či soudcovský typ sub 5) má v prostoru sítě internet poněkud zvláštní charakter. Doménové jméno je totiž tvořeno pouze alfanumerickými znaky a nemůže mít specifickou grafickou či hmotnou podobu. Jediný způsob, jak učinit doménové jméno zaměnitelným s některým označením užívaným jiným soutěžitelem, tedy spočívá ve slovním napodobení takového označení.

Příklad:
Asijský trhovec si zaregistruje doménové jméno "adibas.cz" a na adrese "www.adibas.cz" bude nabízet na dobírku sportovní oděvy a obuv pochybného původu. Zvolené doménové jméno, respektive jeho část "adibas" je v takovém případě zvoleno se zřejmým záměrem vyvolat záměnu s označení "adidas."

V případech parazitní soutěže je důležité, že zákon zejména ve zvláštní skutkové podstatě sub 1) pamatuje i na takové vnější projevy soutěžitelů, které nemusí být zapsanými ochrannými známkami nebo jinými označeními podobného charakteru. Může se tedy jednat o nejrůznější myslitelné formy vnějšího projevu, přičemž podřazení sporné formy po zákonem vymezený rozsah může být provedeno v obzvláště složitých případech i soudem ad hoc.

Obzvláště důležité je to, že dle zmíněné zákonné definice požívají zřejmě ochranu i samotná doménová jména. Pokud se tedy soutěžitel pokusí těžit z pověsti doménového jména tím, že provede registraci zaměnitelného doménového jména, může se napadený subjekt rovněž dle soutěžního práva bránit.

Parazitní soutěž ve formě sub 2) se v prostoru sítě internet výše diskutovaným způsobům parazitizmu velice blízce podobá. V praxi doménových jmen ale dochází k zajímavým situacím, v nichž je jednání podřaditelné po skutkovou podstatu sub 2) kombinováno s jednáním uvedeným sub 3). Dopouštějí se jej zpravidla takové subjekty, které se snaží formou zesměšnění známého podniku či výrobku zvýšit návštěvnost vlastních prezentací. Ačkoli takové jednání, které spočívá v registraci domény zesměšňující nějaký subjekt, výrobek či službu, vypadá navenek jako nevinná recese, jedná se v mnoha případech z hlediska parazitujícího subjektu o chladný ekonomický kalkul, což i pro spotřebitele může být velice nebezpečné. Posouzení průběhu hranice mezi nevinnou zábavou a parazitizmem pak musí citlivým způsobem provést soud.

Příklad z judikatury:
V českém právním prostředí by byl jistě velice zajímavým případ podobný tomu ve věci "verizonsucks.com" jenž byl v prostředí amerického práva posuzován dle A.C.P.A.: Verizon bylo obchodní označení firmy Bell Atlantic a literaturou blíže nespecifikovaný subjekt zaregistroval doménové jméno "verizonsucks.com" (volně přeloženo: "Verizon je otravný"). Poté, co byl tento postup firmou Bell Atlantic napaden, provedl subjekt jako odvetu registraci doménového jména "verizonreallysucks.com" (v překl. "Verizon je opravdu otravný") a po vyhrocení situace pak registroval dokonce jméno "verizonshouldspendmoretimefixingitsnetworkandless-moneyonlawyers.com" (v překl. Verizon by měl vynakládat více času na správu své sítě a méně peněz na právníky). Tento případ vyvolal ostrou diskusi právě nad mírou přípustnosti parodických či zesměšňujících doménových jmen. [11]

Jednání, které by bylo možné bez dalšího podřadit sub 3), se v prostoru sítě internet v souvislosti s registrací doménových jmen rovněž vyskytuje, ale je méně časté. Navíc zde existuje zřejmý rozdíl mezi tím, jak lze na nekalou soutěžní praktiku zlehčování nahlížet v prostoru sítě internet a mimo něj. Pokud totiž registrací doménového jména dojde k jednání, jež naplní skutkovou podstatu zlehčování, má tento čin jak charakter zabraňovacího soutěžního jednání (a zlehčování by tedy bylo možné zařadit do kategorie agresivních soutěžních praktik), tak i charakter parazitní, který převažuje.

Pokud budeme chtít nahlížet na zlehčování v prostoru sítě internet jako na výlučně agresivní soutěžní praktiku, budeme se navíc muset vypořádat s problematikou poněkud odlišného posuzování mravného a nemravného jednání. Ačkoli již bylo pojednáno o tom, že pojem dobrých mravů a dobrých mravů soutěže nemůže být skokovým způsobem pro prostředí sítě internet modifikován (a že tudíž nemůže dojít k vytvoření nových, dvojích měřítek), platí, že okamžikem vstupu do sítě internet se mění uživatelův pohled na předmětné formy jednání a mnoho praktik, které by příkladně na ulici běžného města či v masmédiích působily nemravným dojmem, jsou posuzovány jako zcela nezávadné z mravního hlediska. Příčinou tohoto stavu je samozřejmě opět historický vývoj sítě internet a obsahu předávaných informací, které měly zpočátku zcela nadkulturní a nadspolečenský charakter a bylo na ně tudíž nahlíženo jako na objekt, který mravními měřítky nebylo možné vůbec hodnotit.

Lze očekávat, že i soud by se v případě potřeby posoudit soutěžní jednání spočívající ve zlehčování, zabýval problematikou mravnosti jeho agresivní složky na základě poněkud modifikovaných měřítek a také to, že napadená strana by zcela jistě a nikoli beznadějně mohla uvedeného argumentu využít k odvrácení žaloby poškozeného. Pokud tedy budeme moci sledovat nekalosoutěžní jednání v prostoru sítě internet, jež bychom mohli označit za agresivní formu zlehčování, nebude pravděpodobně oblast registrace doménových jmen místem, kde bychom při našem hledání mohli zaznamenat úspěch. Mnohem pravděpodobnější je výskyt čistě agresivního zlehčování v oblasti samotného provozu prezentací či rozesílání propagačních e-mailů.

Zvláštním případem parazitizmu je sub 4) zneužívání těch, kteří jsou považováni společností za autority a jejich jméno má větší než obvyklou společenskou hodnotu. Právě jméno společenské autority je pak tím objektem, který může být formou vtělení do doménového jména zneužit a působit jako nekalosoutěžní element. Ačkoli je důvod k tomu domnívat se, že užití jména známé osobnosti veřejného života povede ke získání soutěžní výhody nekalým způsobem (důvodem k této domněnce je skutečnost, že jméno samo o sobě nic o příslušné službě či zboží neříká, ale přesto má schopnost spotřebitele podvědomě ovlivnit), nebývá toto jednání v běžné praxi stíháno ani trestáno. Důkazem budiž mnoho případů, kdy si nejrůznější podnikatelé najímají známé herce či sportovce a jejich jménem pak nabízejí své zboží a služby bez toho, aby to spotřebitele nebo ostatní soutěžitele dovedlo k zahájení účinné obrany dle předpisů práva proti nekalé soutěži. Jedinými případy, k jejichž řešení je přizván soud tak jsou ty, při nichž je jméno známé osobnosti použito bez jejího souhlasu. V těchto případech je však zpravidla vždy postupováno výhradně dle předpisů na ochranu jména fyzických osob nebo obecně na ochranu osobnosti, a to i přes to, že předpisy na ochranu proti nekalosoutěžnímu jednání by při provedení náležité argumentace před soudem daly možnost na náhradu škod [12] a zadostiučinění kromě poškozené osobnosti i soutěžitelům či spotřebitelům.

Agrese

Ačkoli zabraňovací soutěž nepatří mezi zákonem specificky upravené způsoby nekalosoutěžního jednání, lze na základě naplnění znaků generální klauzule rovněž konstruovat některé typické skutkové podstaty, a to například: [13]

  1) zábrany v činnosti
  2) bojkot, výzva k bojkotu
  3) cenové podbízení, bezúplatné nasycení trhu
  4) další praktiky spočívající v nedovoleném omezování hospodářské soutěže. [14]

Specifická povaha doménových jmen pak zakládá možnost zejména jednání sub 1), přičemž tato forma nekalosoutěžního jednání je podobně jako u některých případů již zmíněných velice častá. Zabraňovat ostatním soutěžitelům formou registrace doménového jména lze totiž velice jednoduše, a to registrací těch doménových jmen, která jsou pro potřeby soutěžitele nejlépe využitelná. V takovém případě, kdy si určitý subjekt registruje doménové jméno spojené s některým druhem označení svého konkurenta, se samozřejmě může jednat i o naplnění skutkových podstat jako například Klamavé označení zboží a služeb nebo Vyvolání nebezpečí záměny. Jako pouze zabraňovací soutěž se zde jedná v tom případě, kdy doménové jméno není nikterak využíváno nebo je na příslušné cílové adrese umístěn nepatřičný obsah. V takovém případě je totiž soutěžitel zbaven možnosti registrovat atraktivní doménové jméno a je nucen s agresorem buďto jednat nebo registrovat jméno odlišné a nikoli tak soutěžně zajímavé.

Poznámky:
[1] srov. viz Hajn, P.: Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži, Brno, MU Brno, 2000, zejm. str. 134, 141, 184
[2] srov. Knap, K.: Právo hospodářské soutěže, Praha, ORBIS, 1973, str. 165 - následek klamavého jednání je zde definován jako zkreslení premis pro výkon práva volby zákazníka (spotřebitele - pozn. aut.)
[3] jedná se o případ, kdy nechuť k nekalým soutěžním praktikám může mít za následek neúspěch v soutěži
[4] viz publ. cit. v pozn. 1, zejm. str. 152, 129
[5] tato situace bývá zejména u cílových míst služby WWW pravidlem
[6] viz Hajn, P.: Jak jednat v boji s konkurencí, Praha, Linde Praha, 1995, str. 40
[7] srov. např. rozhodnutí zemského soudu v Celle ve věci č. 2001-13U 309/00 (OLG Celle) jak o něm referují Nocarová, Z, Jašek, V: Vrchní zemský soud v Celle-Klamavá internetová doména "www.anwalt-hannover.de, Právní rozhledy, 2002, číslo 1, str. 54
[8] viz Kotásek, J.:Srovnávací reklama po noveze obchodního zákoníku, Obchodní právo, čéslo 1, 2001, str. 6
[9] popis případu viz Nocarová, Z.: Zemský soud v Mnichově: Zákaz používání internetové adresy
[10] "www.rechtsanwalt.de", Právní rozhledy, 2002, číslo 7, str. 347 a násl.
[11] k tomuto případu blíže viz např. http://www.2600.com/news/2000/0508.html nebo též http://www.wired.com/news/business/0,1367,36210,00.html
[12] § 53 zák. č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník v pl. znění
[13] viz publ. cit. v pozn. 1, str. 134
[14] blíže viz např. Bejček, J.: Existenční ochrana konkurence, Brno, MU Brno, 1996, zejm. str. 229 a násl.
Rubrika: Ochrana doménových jmen Čtenost: 9823 Počet reakcí: 8

Diskuse - komentáře:
   18 Feb 2003 09:22 pet
Rasova nesnasenlivost ?
 
   24 Feb 2003 11:40 Radim Polcak
Re: Rasova nesnasenlivost ?
 
   25 Feb 2003 09:16 Pet
Re: Rasova nesnasenlivost ?
 
   28 Feb 2003 08:35 Radim Polcak
Re: Rasova nesnasenlivost ?
 
   18 Feb 2003 16:08 Milan Kvasnica
parazitovani
 
   24 Feb 2003 17:37 Ivan Mastalka
re:parazitovani
 
   26 Feb 2003 18:47 Milan Kvasnica
re:parazitovani
 
   26 Feb 2003 19:26 Ivan Maštálka
re:parazitovani
 
ITprávo.cz - Server o internetovém a počítačovém právu; ISSN:1801-4089
Provozovatel: Společnost pro právo informačních technologií (SPIT)
e-smlouvy, nekalá soutěž, daňové aspekty...
rozhlasové a televizní vysílání, e-ziny, reklama...
odpovědnost providerů, internetová kriminalita...
monitorování komunikace na Internetu, ochrana osobních údajů a soukromí, hacking...
ochrana díla na Internetu, ochrana software, ochranné známky, patenty...
postavení NIC.cz, právní povaha doménových jmen, cybersquatting...
odpodvědnost subjektů el. podpisu, aspekty e-podání, dokazování...
rozhodné právo, jurisdikce, vybrané zahraniční a mezinárodní normy...
odkazy, rámy, peer to peer technologie, meta tags, spamming...
cenzura a svoboda projevu, ochrana osobnosti...
rozhodnutí domácích a zahraničních soudů v oblasti práva IT a telekomunikací...
Úvodem
Naše cíle
Co zde najdete...
Hledáme autory
O nás
Čermák Jiří
Hrádek Jiří Matejka Ján Pospíšil Martin Sehnalová Jana Smejkal Ladislav Štědroň Bohumír
Ústav státu a práva AV ČR
Právnická fakulta ZČU
Autorský zákon
Zákon o el. podpisu
Nařízení vl. k el. podpisu
Vyhlášky k el. podpisu
Občanský zákoník
Obchodní zákoník
Z. o mez. právu soukromém
Trestní zákon
Zákoník práce
Telekomunikační zákon
Z. o ochr. osobních údajů
Z. o inf. systémech veř. správy _______________________
Aktuální znění k 1.1.2002
Seřadit dle autora
Seřadit dle data publikace Seřadit dle čtenosti
Seřadit dle počtu reakcí ________________________
Nastavit jako výchozí stránku
Přidat k oblíbeným položkám ________________________
Zobrazit pro tisk
Technická správa
Redakce