dnes je neděle 19. 11. 2017

Aktuality a zprávy
Slovník základních pojmů
E-obchod
IT a média
Odpovědnost a delikty
Ochrana osobních údajů a dat
Autorská a průmyslová práva
Ochrana doménových jmen
Elektronický podpis
a podání
Mezinárodněprávní aspekty
Další právní aspekty Internetu
Související oblasti
Judikatura
Odkazy a zdroje
Diskuzní fórum
Najdi:


Internet a autorské právo - otázky a odpovědi II <13. 4. 2004> <Čermák Jiří>
Tento článek je opět sestaven z otázek čtenářů a odpovědí na ně. Vznikl ve spolupráci se serverem Živě.cz, a proto odpovědi na položené dotazy jsou méně odborné a spíše prakticky zaměřené, nicméně věříme, že článek může zaujmout i čtenáře ITpráva.

Na svých stránkách mám obrázky zboží, které jsem pracně nascanoval a upravil v programech. Konkurence si je stáhla a používá je ve svých katalozích a internetové prezentaci. Mohu po nich požadovat nějaké finanční vyrovnání? Pokud ano, tak je jeho výše nějak zákonem stanovená?

Zákaz nekalé soutěže (mimo jiné) postihuje právě takové jednání, které lze lidově charakterizovat jako „přiživování se na cizí práci“ či „sklidil jsem, co jsem sám nezasel“. A to bez ohledu na to, zda je možné takové jednání postihnout i podle nějaké zvláštní úpravy.

Vámi popisované jednání by na první pohled mohlo být právě zakázaným jednáním nekalosoutěžním a za určitých podmínek (podle povahy dotčených obrázků) také neoprávněným zásahem do autorského práva.

Jednání v nekalé soutěži je jednání, které naplňuje tři předpoklady:

  1. jde o jednání v hospodářské soutěži,
  2. jde o jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže,
  3. je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům.

Tyto předpoklady jsou v řešeném případě pravděpodobně naplněny, zejména pak předpoklad č. 1, neboť konkurence tazatele je s ním bezesporu v „hospodářské soutěži“. Jak je již na první pohled zřejmé, výše uvedené podmínky jsou značně obecné, a proto existuje velmi rozvinutá nauka i judikatura, která je specifikuje a vykládá. Tu zde však nebudu rozebírat.

Snad bych jen shrnul, že zákaz nekalé soutěže je tak obecně vymezen právě proto, aby v rozmanitém a nepředvídatelném světě různých obchodních vztahů byl schopen efektivně sankcionizovat i taková závadná jednání, která nelze postihnout podle zvláštních předpisů (např. postihovat jako zásah do autorského práva, práv z ochranné známky, práv z patentu atp.). Protože se nauka o této oblasti vyvíjí a mění, přesnější vymezení nekalé soutěže by bylo jen na škodu věci, neboť by mohl být její zákaz otupen a ztrácel by svůj význam.

V případě zásahu do práva autorského nebo porušení zákazu nekalé soutěže má osoba, jejíž práva jsou takovým jednáním porušena, mimo jiné nárok na náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení a za určitých podmínek nárok na finanční zadostiučinění (což může být praktické, zejména pokud se nepodaří prokázat výši vzniklé škody). Výši škody musíte prokázat. Výše finančního zadostiučinění není zákonem nijak omezena a její výši nemusíte odvozovat od případné škody, vždy ale musí být přiměřená povaze a rozsahu neoprávněného zásahu do vašich práv. Více viz § 44 a násl. obchodního zákoníku nebo § 40 a násl. autorského zákona.

Rád bych však v této souvislosti upozornil na jednu podstatnou skutečnost. Tazatel uvádí, že obrázky zboží sám nascanoval a upravil a zřejmě je následně užil na vlastním webu. Byť to není z dotazu zcela zřejmé, předpokládám, že nascanované obrázky nebyly převzaty z jeho vlastního katalogu, ale z katalogu cizího (např. z firemního katalogu výrobce). Dále se také důvodně domnívám, že tak učinil bez souhlasu oprávněné osoby (v našem případě nejspíše výrobce, který si katalog nechal za své peníze vytvořit).

Pokud jsou výše uvedené předpoklady správné, pak se tazatel sám s největší pravděpodobností dopustil nekalé soutěže, popř. neoprávněně zasáhl do autorského práva. Toho, co chce postihovat u jiných (parazitování na cizí práci), sám se dopouští, byť možná v méně závažné formě!

Je možné podat žalobu na majitele (provozovatele webu), když je web na první pohled hodně podobný jinému? Prostě, když někdo opisuje (silnější výraz: krade) webdesign? Pokud ano, tak kde je hranice snesitelnosti? Stránky mohou používat podobné barvy a třeba i layout, ale „opisování“ to být nemusí.

Žalobu můžete podat na kohokoliv, otázka je, zda vám to bude k něčemu dobré... Teď vážně:

Napodobování vzhledu jiného díla je zakázáno ustanovením § 44 AutZ, které zní:

“Do práva autorského neoprávněně zasahuje též ten, kdo pro své dílo používá názvu nebo vnější úpravy již použitých po právu jiným autorem pro dílo téhož druhu, jestliže by to mohlo vyvolat nebezpečí záměny obou děl, pokud nevyplývá z povahy díla nebo jeho určení jinak.“

Toto ustanovení se tedy vztahuje zejména na takové neoprávněné nakládání s cizím dílem, které není přímo jeho kopírováním. Nutným předpokladem aplikace výše uvedeného ustanovení je, že napodobované webové stránky jsou autorským dílem. To samozřejmě nelze posoudit bez jejich zhlédnutí, nicméně lze důvodně předpokládat, že jen trochu kreativně ztvárněná webová stránka dílem bude.

Druhou možností je bránit se podle ustanovení o zákazu nekalé soutěže, jak již je popsáno výše. Zde bych určitý problém viděl zejména ve splnění první podmínky nekalosoutěžního jednání, tedy splnění předpokladu „jednání v hospodářské soutěži“. To je třeba vždy posoudit s přihlédnutím k daným okolnostem řešeného případu, např. zda stránky napodobuje konkurence atp.

Pokud by byla tato podmínka splněna, šlo by pravděpodobně o „vyvolání nebezpečí záměny“ podle ust. § 47 obchodního zákoníku, popřípadě možná i o „klamavé označení zboží a služeb“ nebo „parazitování na pověsti“. Ostatně, i pokud by ani o jednu z výše uvedených forem nekalé soutěže nešlo, vždy postačí, aby byly splněny obecné předpoklady nekalé soutěže, jak jsou uvedeny výše (tzv. generální klauzule vycházející z předpokladů 1 až 3 uvedených výše).

Obecné vodítko, podle kterého by tazatel byl schopen s jistotou (nebo alespoň s vysokou pravděpodobností) posoudit, zda podoba dvou webů je si tak blízká, že k porušení řečených práv došlo, nelze na tak krátkém prostoru poskytnout. Ale vždy je vhodné se řídit citem. Již při letmém pohledu na obě webové stránky by neznalý (tedy průměrný) návštěvník neměl nabýt klamného dojmu, že tyto dvě stránky spolu nějak souvisejí (např. že obě stránky patří jednomu subjektu, který používá určité firemní barvy, loga, vzhled atp.).

Když člověk narazí na webu na pěkný obrázek a použije ho v designu, je to porušení něčeho? Nemyslím profesionální fotogalerie, kde jsou ukázky placených fotografií.

Pokud obrázek splňuje znaky autorského díla, je chráněn. Vzhledem k velmi široké definici autorského díla (což zejména platí pro fotografie – viz § 2 odst. 2 AutZ) a skutečnosti, že tazatel mluví „o pěkném obrázku“, je více než pravděpodobné, že dotčený obrázek bude autorským dílem.

K zpřístupnění díla prostřednictvím internetu (t.j. včetně jeho užití ve webdesignu) pak tazatel musí mít udělen souhlas od oprávněné osoby (většinou autora díla), neboť jde o užití díla ve smyslu § 12 odst. 4 písm. f) a § 18 odst. 2 AutZ. Z tohoto pravidla nejsou výjimky. Pokud takový souhlas tazatel nemá, porušuje autorský zákon. Získání souhlasu může být komplikované, ale tím nelze jeho absenci nijak omlouvat. Pravda je, že často se o takovém neoprávněném užití autor (či jiná oprávněná osoba) nedoví, a i kdyby se dověděl, nebude mu stát za to se tím zabývat. To ale vůbec nic nemění na tom, že došlo k neoprávněnému zásahu do jeho práv a autor (nebo jiná oprávněná osoba) má možnost se právní cestou bránit!

Samozřejmě vycházím z toho, že obrázek není tzv. dílem volným (§ 28 AutZ), tedy dílem, k němuž již uplynula doba trvání majetkových autorských práv.

Jak je to s použitím klíčových slov pro vyhledávače v hlavičce mých WWW stránek (<meta name="keywords" ... >), kde bych například uvedl název konkurenční firmy nebo konkrétního cizího produktu / výrobku apod. Je to právně napadnutelné? Pokud ano, tak v jakém konkrétním případě? Předpokládám souvislost s ochrannou známkou (nebo něčím jiným), ale nejsem si jistý.

Na to, abychom tuto problematiku probrali „přesně“, rozhodně prostor poskytnutý pro tento článek zdaleka nestačí.

Avšak, jak již tazatel správně předpokládá, tzv. meta tagy velmi úzce souvisejí s ochrannými známkami. Pokud užijete ve svém tagu cizí ochrannou známku, je velmi pravděpodobné, že porušíte práva k této známce. To platí zejména ve vztahu k tzv. všeobecně známým ochranným známkám, které jsou chráněny bez ohledu na výrobky a služby, pro které jsou zapsány (v tomto ohledu je třeba od 1.4.2004, t.j. s účinností nového zákona o ochranných známkách, vzít v potaz drobné změny, neboť se nově hovoří o známce "která má dobré jméno v České republice"). Je třeba navíc připomenout, že tyto tzv. všeobecně známé ochranné známky (známky s dobrým jménem v České republice)ani nemusí být v Česku zapsány. Stručně lze shrnout, že všeobecně známé ochranné známky, jako jsou „camel“, „harley davidson“, „pentium“ či „škoda“ a jiné, požívají širší ochrany než známky „běžné“.

Je však třeb podtrhnout, že o zásah do práv k ochranné známce může jít pouze pokud půjde o užití ochranné známky v obchodním styku (např. užití ochranné známky za účelem propagace vlastních výrobků či služeb nabízených prostřednictvím webové stránky). Tudíž, samozřejmě, že pokud provozuji stránku, která se věnuje problematice bezpečnosti windows a mám v keywords "security" "microsoft" "windows" atp. tak o zásah do práv k ochranné známce nejde ( i když možná někdo by se snažil dovodit opak).

Měl jsem na mysli takové zneužití metatgů, kdy se někdo snaží zmást vyhledávač respektive uživatele, a proto používá cizí ochranné známky k propagaci vlastních výrobků / služeb, které na webu nabízí. Tedy, v případě, kdy skutečně jde o metatagy použité ve známkoprávním smyslu, t.j. např. k označení výrobků a služeb, nikoliv jako pouhý index.

Příklad (z praxe): Provozovatel pornograficlé stránky dá do svých metatags výrazy "playboy" "playmate" atp. aby nalákal na své stránky i ty uživatele, kteří hledají např. oficiální stránky časopisu Playboy.

Obdobně známý případ z Dánska, kde výrobce kávových filtrů dal do svých metatags označení XYZ používané konkurencí pro její výrobky. Proto uživatel, který se snažil najít informace o výrobku XYZ, byl často zaveden na web konkurence, kde  - když už tam byl- si zakoupil jiný kávový filtr.

Je pravda, že význam matatgs v poslední době klesá, protože vyhledávače většinou využívají poměrně sofistikované metody a nenechají se tak jednoduše "zmást".

Stejně jako v odpovědích na předchozí dotazy je možné, že užití označení, které již po právu užívá jiná osoba (např. jako nezapsanou „ochrannou známku“), bude považováno za nekalou soutěž.


Obecně bych doporučoval ve vztahu k nekalé soutěži se řídit zdravým rozumem a citem. V zásadě platí, že pokud se někdo snaží jakýmkoliv způsobem těžit z vynaloženého úsilí, času či prostředků někoho jiného, není takové jednání v pořádku. Je samozřejmě mnoho případů, které jsou „na hraně“, ale to nic nemění na výše uvedeném.

Připraveno ve spolupráci se serverem Živě

Rubrika: Autorská a průmyslová práva Čtenost: 9384 Počet reakcí: 2

Diskuse - komentáře:
   05 May 2004 14:52 gvest
Meta tagy
 
   05 Sep 2005 23:27 vebra
Ochrana autorských práv na Internetu
 
ITprávo.cz - Server o internetovém a počítačovém právu; ISSN:1801-4089
Provozovatel: Společnost pro právo informačních technologií (SPIT)
e-smlouvy, nekalá soutěž, daňové aspekty...
rozhlasové a televizní vysílání, e-ziny, reklama...
odpovědnost providerů, internetová kriminalita...
monitorování komunikace na Internetu, ochrana osobních údajů a soukromí, hacking...
ochrana díla na Internetu, ochrana software, ochranné známky, patenty...
postavení NIC.cz, právní povaha doménových jmen, cybersquatting...
odpodvědnost subjektů el. podpisu, aspekty e-podání, dokazování...
rozhodné právo, jurisdikce, vybrané zahraniční a mezinárodní normy...
odkazy, rámy, peer to peer technologie, meta tags, spamming...
cenzura a svoboda projevu, ochrana osobnosti...
rozhodnutí domácích a zahraničních soudů v oblasti práva IT a telekomunikací...
Úvodem
Naše cíle
Co zde najdete...
Hledáme autory
O nás
Čermák Jiří
Hrádek Jiří Matejka Ján Pospíšil Martin Sehnalová Jana Smejkal Ladislav Štědroň Bohumír
Ústav státu a práva AV ČR
Právnická fakulta ZČU
Autorský zákon
Zákon o el. podpisu
Nařízení vl. k el. podpisu
Vyhlášky k el. podpisu
Občanský zákoník
Obchodní zákoník
Z. o mez. právu soukromém
Trestní zákon
Zákoník práce
Telekomunikační zákon
Z. o ochr. osobních údajů
Z. o inf. systémech veř. správy _______________________
Aktuální znění k 1.1.2002
Seřadit dle autora
Seřadit dle data publikace Seřadit dle čtenosti
Seřadit dle počtu reakcí ________________________
Nastavit jako výchozí stránku
Přidat k oblíbeným položkám ________________________
Zobrazit pro tisk
Technická správa
Redakce