Příspěvek se zabývá dalšími navazujícími důsledky přijetí vládního usnesení č. 395 k zahájení řádného digitálního televizního vysílání, kterým vláda souhlasila se zahájením vysílání v období let 2004 až 2006 a přijala související koncepci.
Středa 28.dubna bude možná považována za další významný milník v historii televizního vysílání v České republice. Došlo totiž k přijetí vládního usnesení č. 395 k zahájení řádného digitálního televizního vysílání. Vláda tak souhlasila se zahájením vysílání v období let 2004 až 2006, přijala související koncepci a zároveň uložila ministru informatiky zpracovat (ve spolupráci s předsedou Českého telekomunikačního úřadu ) zprávu o zajišťování rádiových kmitočtů do roku 2006 pro šíření zemského digitálního televizního vysílání celoplošnými i regionálními sítěmi. Ministru informatiky byla zároveň uložena povinnost zpracovat ve spolupráci s ministrem kultury návrh koncepce rozvoje digitálního vysílání v České republice. Předmětný materiál vychází z myšlenky spolupráce obou regulátorů, a to Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Spolupráce těchto nezávislých regulačních orgánů by měla mít i určitá pravidla a mechanismy usnadňující koordinovaný postup. podnikání bylo výrazně transparentní, a to pro všechny účastníky. Přijetí samotné koncepce však nebylo úplně jednoduché, naopak bylo provázeno celou řadou odkladů, které byly z převážné míry provázeny celou řadou -ne vždy jednotných- zájmů mnoha společností a především kompetence čtyř orgánů státu - Ministerstva informatiky ČR, Ministerstva kultury ČR, Českého telekomunikační úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
Digitální vysílání v ČR však nic až tak nového, a již dnes se s ním ze na části území ČR setkat. Společnost ářčáářČeské radiokomunikace totiž zahájila 12. 5. 2000 experimentální digitální televizní vysílání DVB-T na 25. kanále a 31. 8. 2000 a společnost Czech Digital Group zahájila experimentální DVB-T vysílání na 46. kanálu. Oba na území Prahy a okolí. (Oprávnění k experimentálnímu vysílání vydala těmto společnostem RRTV a ČTÚ s platností do konce roku 2004).
Stávající koncepce tedy vychází z toho, že k zahájení řádného zemského digitálního televizního vysílání dojde v roce 2004 až 2006. Pro toto období bude charakteristické souběžné digitální a analogové televizní vysílání. Stávající analogové televizní vysílání nebude v tomto období ze strany státu omezeno. Toto však nevylučuje možnost ukončení analogového vysílání z vůle provozovatele televizního vysílání (což může být učiněno plně v souladu s platnou TV licencí).
Používané frekvence a význam multiplexů
Digitální sítě i analogové sítě tak budou pro zemské televizní vysílání využívat společně kmitočtové pásmo 470 MHz - 862 MHz. Toto však nelze považovat za ideální, protože při souběžném provozu analogových a digitálních vysílačů může dojít k negativnímu ovlivňování příjmu analogového vysílání. Právní rámec vysílání bude ponechán stávající, a tedy samotné vysílání bude realizováno ještě v rámci stávajících zákonných úprav, tj. zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o rozhlasovém a televizním vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě v rámci připravovaného zákona o elektronických komunikacích (bude obsahovat rovněž novelu zákona č. 231/2001 Sb. zohledňující právní úpravu tohoto návrhu zákona), který nabude účinnosti v roce 2004.
Jednou z charakteristik digitálního vysílání (a to obecně) je to, že jednotlivé programy v něm nejsou šířeny "samostatně" jako u vysílání analogového, ale pouze ve větších celcích - v celých "balíčcích", "skupinách", či jak jinak nazveme příslušné seskupení televizních a rozhlasových programů, elektronických programových průvodců (EPG) a event. dalších interaktivních služeb. V odborné terminologii se těmto celkům říká "multiplexy". Koncepce vychází z toho, že multiplexy budou dva (Multiplex A a Multiplex B).Každý z digitálních multiplexů A i B bude určen minimálně pro 4 celoplošné televizní programy. V multiplexu A budou do doby, než bude vytvořen třetí digitální multiplex C pro provozovatele vysílání ze zákona, povinně umístěny oba programy veřejnoprávní televize ČT.
Současný stav mezinárodní koordinace k 31. 12. 2003 umožňuje pokrytí 77 % obyvatel na 69 % území ČR (viz příloha A). Další zvýšení procenta pokrytí v nejbližším období je možné formou postupné realizace sítí SFN (Single Frequency Network - jednofrekvenční síť).
Současný stav mezinárodní koordinace k 31. 12. 2003 umožňuje pokrytí 32,1 % obyvatel na 18 % území ČR (viz příloha B). Do roku 2006 lze očekávat dosažení pokrytí asi 50% obyvatelstva.
Dosažení pokrytí obyvatel u obou digitálních sítí blížící se 100 % je reálné až po alespoň částečném omezení analogového TV vysílání, které umožní aplikaci výsledků konference RRC. Samotný rozsah, resp. skutečné hodnoty pokrytí digitálním televizním signálem bude větší. Kvalita příjmu však závisí i na technických parametrech a stavu pevné venkovní antény.
Zařízení pro příjem digitálního vysílání
Pro příjem zemského digitálního televizního vysílání bude divák nucen si zajistit přídavné zařízení k analogovému televiznímu přijímači (tzv. set-top box) nebo digitální televizní přijímač a v počátečním období zahájení vysílání i pevnou venkovní anténu v závislosti na vzdálenosti od vysílače. V zahraničí jsou nejjednodušší set-top boxy dostupné v cenách od 60 EUR. Digitální televizní přijímače se zabudovaným standardem MHP jsou dostupné v cenách nad 1000 EUR. Na našem trhu jsou již k dispozici PCI/USB přijímače DVB pro počítačové sestavy v cenách již od 3000/5000 Kč.
Vláda svým krokem (koncepcí) tedy umožňuje vznik nového segmentu mediálního trhu. Občanům tak nabízí nové možnosti v oblasti televizního vysílání, zábavy, vzdělávání a přístupu ke službám informační společnosti bez nutnosti použít například osobní počítače. Rozvoj tohoto trhu připraví podmínky pro postupný celkový přechod z analogového vysílání na digitální a následné definitivní ukončení analogového vysílání.
| 
