dnes je neděle 19. 11. 2017

Aktuality a zprávy
Slovník základních pojmů
E-obchod
IT a média
Odpovědnost a delikty
Ochrana osobních údajů a dat
Autorská a průmyslová práva
Ochrana doménových jmen
Elektronický podpis
a podání
Mezinárodněprávní aspekty
Další právní aspekty Internetu
Související oblasti
Judikatura
Odkazy a zdroje
Diskuzní fórum
Najdi:


Kontrola práce zaměstnanců pomocí telekomunikační techniky z pohledu švýcarského práva <28. 6. 2005> <Bohumír Štědroň>
O oprávněnosti kontroly zaměstnanců pomocí moderních telekomunikačních prostředků v České republice napsal podrobný článek již Honza Matejka. Já jsem se rozhodl napsat článek podobný ale z pohledu práva švýcarského. Pohled může být zajímavý vzhledem k tradiční neutralitě Švýcarska a především také ke skutečnosti, že Švýcarsko není členem EU (Švýcarsko je ale členem Rady Evropy a signatářem Evropské úmluvy o ochraně lidských práv – tedy je pod jurisdikcí Štrasburského soudu pro lidská práva). Směrnice ES o ochraně osobních údajů, o ochraně a rovnosti zaměstnanců se tedy na Švýcarsko nevztahují.

Relevantními právní předpisy upravují monitoring zaměstnanců jsou ve Švýcarsku především zákon na ochranu osobních údajů (Datunschutzgesetz),[1] Závazkový kodex (Obligationenrecht[2] – což je pátá část švýcarského občanského zákoníků, dále jen „OR“) a zákoník práce (Arbeitsgesetz).[3]    

Par. 328b OR (švýcarského závazkového kodexu) stanoví, že zaměstnavatel smí zpracovávat údaje o zaměstnancích pouze, pokud je to nezbytné v rámci pracovního poměru nebo pokud je to nezbytné pro výkon pracovní smlouvy. Kontrola zaměstnanců pomocí telekomunikační techniky samozřejmě není nic jiného než zpracováváním údajů o zaměstnancích. Z jiných důvodů zaměstnavatel údaje o zaměstnancích shromaždovat nesmí a pokud takto činí, vztahuje se na takovéto zpracovávání údajů švýcarský zákon o ochraně osobních údajů. Stejně tak by zaměstnavatel kontrolu zaměstnanců pomocí např. kamerového systému mohl zdůvodnit i zajišťováním bezpečnosti zaměstnance a to dle par. 328 OR. Taková situace je myslitelná zvlášť v případě, kdy zaměstnanec pracuje v nějakém nebezpečném provozu, kde hrozí zranění apod. Sporné již ale bude, pokud zaměstnavatel instaluje kameru např. v restauraci, jejímž cílem je sledovat případně drobné zloděje v restauraci a zároveň jsou kamerou snímáni i zaměstnanci. V praxi se toto děje relativně často a v tomto případě se na takovéto shromaždování údajů o zaměstnancích již nevztahuje OR a zaměstnavatel by takovéto údaje neměl dále používat (rozumí se údaje, které získal o zaměstnancích, nikoliv nahrávku, kde zachytil kapesního zloděje v akci). Daný problém je ve švýcarské literatuře dosti diskutován a mluví se o tzv. „Mitbewachung“[4] a názory jednotlivých autorů se liší.

Záznam telefonu zaměstnance ze strany zaměstnavatele

Platí, že služební telefonáty zaměstnance může zaměstnavatel zaznamenávat, pokud se na to vztahují důvody uvedené již v úvodu článku (par. 328 OR – nezbytnost pro výkon pracovní smlouvy). Typickým příkladem, kdy je možné zaznamenávat telefonický hovor, bude záznam hovoru zaměstnance, který podává pokyny na burzu ke koupi akcií. V ostatních případech by takovýto záznam, pokud by odposlouchávané strany nedaly souhlas,  mohl naplňovat skutkovou podstatu trestného činu dle par. 179 švýcarského trestního zákona (Strafgesetzbuch).[5] Zaznamenávat je ale možné bez dalšího (tedy bez souhlasu zaměstnance) tzv. Randdaten, což jsou telefonní číslo volajícího, datum telefonátu, přesnou délku telefonátu, telefonní poplatek za telefonát atd. Nicméně švýcarský zákon o ochraně osobních údajů[6] stavoví princip přiměřenosti, kterého je třeba se držet i při sběru těchto údajů (Randdaten).  

Kontrola využívání internetu

Kontrola, jak zaměstnanec využívá (někdy spíš zneužívá) připojení k internetu je možná pouze v případě, že pracovní smlouva nebo pracovní řád užívání internetu pro soukromé účely zakazuje nebo omezuje. Současně je třeba mít podezření, že zaměstnanec tento zákaz nebo omezení nedodržuje např. tím, že na internetu tráví nepřiměřeně dlouhou dobu. Stejně je možné instalovat na počítače zaměstnanců různé druhy Compliance software, které zamezují přístup na internet nebo na vybrané www stránky. Stejně tak, pokud je na to zaměstnanec předem upozorněn (např. v pracovní smlouvě), je možné i monitorovat, jaké www stránky navštěvuje.

Kontrola emailové pošty zaměstnance

Kontrola služebních emailu zaměstnanců je obecně přípustná a lze ji odůvodnit již zmíněným par. 328 OR – nezbytnost pro výkon pracovní smlouvy).[7] Pokud by ale docházelo ke čtení soukromé korespondence vedené prostřednictvím soukromého emailu (u nás např. ve formě  Jan.Novák@seznam.cz), potom k danému zaměstnavatel nemá právo a vystavuje se tak postihu pro naplnění skutkové podstaty porušování listovního tajemství (Schriftgeheimnis).[8] Stejně tak je i přípustné monitorovat adresy, na které zaměstnanci své emaily rozesílají, čas, datum , velikost a počet případných emailových příloh.



[1] Zákon je k dispozici v německé jazykové verzi na www: www.admin.ch/ch/d/sr/23.html#235

[2] Zákon je k dispozici v německé jazykové verzi na www: www.admin.ch/ch/d/sr/22.html#220

[3] Zákon je k dispozici v německé jazykové verzi na www: www.admin.ch/ch/d/sr/c822_11.html

[4] V podrobnostech o tomto problému odkazuji na práci: Riesselmann-Saxer, R., Datenschutz im Privatrechtlichen Arbeitsverhältnis, Stämpfli Verlag Bern, 2002, ISBN 3-7272-0657-8, str. 108

[5] Zákon č. 311.0 ze dne 21. prosince 1937, Schweizerisches Strafgesetzbuch (švýcarský trestní zákon)

[6] Par. 4. odst. 2 švýcarského zákona na ochranu osobních údajů

[7] Např. když zaměstnavatel je nemocný nebo na služební cestě, tak nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby nemohl zkontrolovat služební email zaměstnance a tím zabránil např. prodlení dluhu nebo prekluzi práva

[8] Par. 179 Schweizerisches Strafgesetzbuch (švýcarský trestní zákon)

Rubrika: Ochrana osobních údajů a dat, Mezinárodněprávní aspekty Čtenost: 9556 Počet reakcí: 1

Diskuse - komentáře:
   29 Jun 2005 09:48 vlada
svycarsko
 
ITprávo.cz - Server o internetovém a počítačovém právu; ISSN:1801-4089
Provozovatel: Společnost pro právo informačních technologií (SPIT)
e-smlouvy, nekalá soutěž, daňové aspekty...
rozhlasové a televizní vysílání, e-ziny, reklama...
odpovědnost providerů, internetová kriminalita...
monitorování komunikace na Internetu, ochrana osobních údajů a soukromí, hacking...
ochrana díla na Internetu, ochrana software, ochranné známky, patenty...
postavení NIC.cz, právní povaha doménových jmen, cybersquatting...
odpodvědnost subjektů el. podpisu, aspekty e-podání, dokazování...
rozhodné právo, jurisdikce, vybrané zahraniční a mezinárodní normy...
odkazy, rámy, peer to peer technologie, meta tags, spamming...
cenzura a svoboda projevu, ochrana osobnosti...
rozhodnutí domácích a zahraničních soudů v oblasti práva IT a telekomunikací...
Úvodem
Naše cíle
Co zde najdete...
Hledáme autory
O nás
Čermák Jiří
Hrádek Jiří Matejka Ján Pospíšil Martin Sehnalová Jana Smejkal Ladislav Štědroň Bohumír
Ústav státu a práva AV ČR
Právnická fakulta ZČU
Autorský zákon
Zákon o el. podpisu
Nařízení vl. k el. podpisu
Vyhlášky k el. podpisu
Občanský zákoník
Obchodní zákoník
Z. o mez. právu soukromém
Trestní zákon
Zákoník práce
Telekomunikační zákon
Z. o ochr. osobních údajů
Z. o inf. systémech veř. správy _______________________
Aktuální znění k 1.1.2002
Seřadit dle autora
Seřadit dle data publikace Seřadit dle čtenosti
Seřadit dle počtu reakcí ________________________
Nastavit jako výchozí stránku
Přidat k oblíbeným položkám ________________________
Zobrazit pro tisk
Technická správa
Redakce