Uzavírání smluv v prostředí Internetu získává neustále jiný rozměr než v prostředí reálného světa. Hlavní odlišnost spočívá v poměrně diskutabilní ověřitelnosti a závaznosti souhlasu jednotlivých stran s obsahem smlouvy a ověřitelnosti reálné existence jednotlivých smluvních stran. Důležitou změnou bylo přijetí Zákona o elektronickém podpisu a především novelizace některých norem, bez nichž by samotný Zákon o e-podpisu byl pouze bezzubým pokusem o implementaci práva do elektronického prostředí. Jednou z norem, kterých se novelizace nedotkla, je ale Zákon o rozhodčím řízení č. 216/1994 Sb. Právě o tom pojednává tento článek.