Jednou z pozoruhodných publikací roku 2013 je monografie Jána Matejky s názvem „Internet jako objekt práva" a podtitulem "hledání rovnováhy autonomie a soukromí“, kterou vydalo renomované nakladatelství CZ.NIC. Tato publikace je věnována aktuálnímu tématu postavení soukromí ve světě Internetu a souvisejícím právním otázkám. Tato recenze přináší stručné ohlédnutí za touto publikací a její stručný nástin.

V tomto roce vyšla v knižní edici CZ.NIC publikace Jána Matejky s názvem Internet jako objekt práva s podtitulem Hledání rovnováhy autonomie a soukromí. JUDr. Ján Matejka, Ph.D., advokát, pravidelný přednášející na vysokých školách nejenom právního zaměření a vědecký pracovník Ústavu státu a práva AV ČR je známým odborníkem v oblasti internetového práva a práva informačních technologií vůbec. Vzhledem ke své předchozí odborné publikační činnosti a širokým a dlouhodobým praktickým i teoretickým zkušenostem právě v těchto oborech je každá publikace Jána Matejky příslibem fundovaného a teoreticky velmi dobře podloženého odborného díla. To platí dvojnásob pro literaturu z oblasti práv informačních technologií, kde některá témata stále zůstávají nepokryta. Podívejme se tedy, zda nejnovější Matejkova publikace naplnila do ní vkládaná oprávněná očekávání.

V odborných českých právních publikacích, bychom stěží nalezli jen pár vybraných monografií a rovněž i odborných příspěvků či článků, které svým obsahem aktuálně pojednávají o aspektech právních vztahů na poli informační společnosti. Přestože se samotný pojem „informační společnost“ poprvé objevil v Norově-Mincově zprávě francouzské vlády již v roce 1975 , tak dnes, po více jak třiceti letech od jejího prvotního užití, jen málokdo ví, a to nejen z laické veřejnosti, co je skutečným obsahem samotného pojmu a co v této spojitosti například znamená a skrývá pojem služba informační společnosti. Předmětem následujícího článku je tedy jednak objasnění klíčových, mnohdy i legislativních pojmů, které jsou úzce spojeny s informační společností, a dále pak zohlednění odpovědnostních aspektů, jež se týkají samotných internetových poskytovatelů služeb informační společnosti. Cílem článku je pak zejména srozumitelné objasnění, vysvětlení shora uvedeného a vymezeného předmětu, jakož i publikační přispění k poměrně nepočetnému množství českých právních publikací, které se zabývají předmětnou matérií.  

Vysokoškolský pedagog, advokát, informatik a soudní znalec se specializací výpočetní technika, počítačová kriminalistika, autorská práva a životní prostředí, člen několika redakčních rad a autor řady významných publikací doc. JUDr. Ing. Bohumír Štědroň, Ph.D., LL.M., MBA zemřel dne 4. ledna 2014 ve věku pouhých 34 let.

Tímto si dovoluji skromně oznámit, že v Edici CZ.NIC, kterou spravuje sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, vyšla má nová publikace s názvem Internet jako objekt práva a podtitulem Hledání rovnováhy autonomie a soukromí. Tato publikace  je šestou publikací Edice CZ.NIC. Knihu lze v tištěné verzi objednat na stránkách CZ.NIC, případně zdarma stáhnout ve formátu PDF (link níže).

V edici Nakladatelství LINDE Praha nazvané „Monografie. Praktická právnická příručka“ se nedávno objevila zajímavá publikace s názvem „Ochrana osobních údajů v aplikační praxi“ od osvědčeného tandemu autorů JUDr. Václava Bártíka a JUDr. Evy Janečkové. Přinášíme Vám stručnou recenzi této zajímavé publikace.

Jednou z pozoruhodných publikací konce roku 2010 ve světové právnické literatuře je populárně-vědecká monografie anglického autora Richarda Susskinda s názvem „The End of Lawyers? Rethinking the Nature of Legal Services“, kterou vydalo renomované nakladatelství Oxford University Press (OUP). Tato publikace, jako jediná v současné době, je věnována vysoce aktuálnímu tématu budoucího postavení všech právnických profesí v době informační společnosti, jakož i souvisejícím otázkám budoucího vývoje v této oblasti

Vrchní soud v Praze jako odvolací soud usnesením ze dne 30.7.2009, č.j. 3 Co 90/2008-225, potvrdil „s upřesněním, že žaloba se odmítá“ usnesení Městského soudu v Praze ( dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 21.11.2008, č.j. 32 C 116/2005-217, kterým byl „návrh žalobkyně podaný 24.8.2005 odmítnut“. Odvolací soud nepovažoval shodně se soudem prvního stupně žalobu za projednatelnou, neboť přes řádnou výzvu soudu prvního stupně žalobkyně v podání ze dne 7.11.2008 sice doplnila označení žalovaných a upřesnila jejich okruh, nicméně nevylíčila jednoznačně svá skutková tvrzení tak, aby bylo zřejmé, z jakého důvodu proti každému z označených žalovaných nároky uplatňuje a zejména z doplnění nevyplynul žalobní petit. Za nedostatečný petit odvolací soud považoval žádání „uhradit škodu způsobenou nezákonným odcizením zdrojových verzí software XPS a nezákonným užíváním tohoto autorského díla, minimálně ve výši 30.000.000,- Kč, včetně nákladů řízení s tím, že výši úhrady jednotlivými žalovanými upřesní dodatečně po ustanovení advokáta. Více zde.

Přinášíme recenzi na jednu z pozoruhodných publikací konce roku 2009 - komentář autorů Aleny Mackové a Bohumíra Štědrotě s názvem „Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů s komentářem, včetně souvisejících zákonů a prováděcích předpisů“, kterou vydalo nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a.s. v edici Komentáře Wolters Kluwer“. Tato publikace, jako jediná v České republice, komentuje novou právní problematiku datových schránek, elektronických podatelen a autorizované konverze dokumentů, přičemž zároveň obsahuje více než dostatečný přehled související právní úpravy (byť již v nekomentované podobě). Publikace navíc nezůstává pouze u právních aspektů, poměrně podrobně se zabývá i souvisejícími technicko administrativními otázkami, z jejichž komentování je na první pohled viditelná praktická zkušenost a zájem obou autorů o tuto problematikou.

Článek se zabývá právní i společenskou problematikou distančních forem výkonu práce na dálku (homeworking, teleworking...), které představují moderní a flexibilní formy zapojení zaměstnance a zaměstnavatele do pracovní činnosti, přičemž využívají informační a komunikační technologie. Zaměstnanec při ní pracuje podle pokynů zaměstnavatele, nicméně mimo dosah obvyklé kontroly výkonu práce.