|
Článek se zabýváprávní úpravou e-banking a e-brokerage ve Švýcarsku. Pohled to může být dle našeho názoru velmi zajímavý vzhledem ke skutečnosti, že Švýcarsko je uznávanou bankovní velmocí a zároveň není členem EU a tedy nemá povinnost transformovat do svého právního řádu směrnice upravují tuto oblast v rámci vnitřního trhu EU.
Úvod
Těžko lze v dnešní době přehlédnout výhody, které nabízí počítače a celosvětová síť internet. Stejně tak se již dneska běžně poskytují finanční služby prostřednictvím internetu a s využitím počítačů. Prodej bankovních produktů pomocí internetu se jeví do jisté míry jako ideální řešení, protože se obchoduje s kapitálem nebo penězi, které nejsou ztělesněny ve fyzické podobě. Vzhledem k pokročilým kryptografickým metodám a jiným bezpečnostních prvkům (např. digitální elektronický podpis, časové razítka a certifikáty) se internetové bankovnictví (e-banking) a poskytování kapitálových a investičních služeb (e-brokage) stává stejně tak bezpečné jako kdyby byly využívány klasické způsoby bankovnictví bez použití internetu nebo jiného prostředku elektronických komunikací. Jediným problémem může být snad jenom psychologický faktor, kdy někteří lidí prostě pořád „novým technologiím“ nedůvěřují. K tomu ale není důvod, protože již dříve před masivním rozšířením internetu existovali služby jako Tele-Banking, tedy přímé spojení klienta s bankou přes speciální telefonickou linku a podobné služby včetně možnosti vybrat si peníze z bankomatu pomocí platební karty. Zastřešujícím pojmem je poté pojem E-Finance, pod který lze všechny výše uvedené pojmy zařadit. Navíc v souvislosti s rozvojem digitálního televizního vysílání lze v budoucnu zcela jistě hovořit i o TV- Banking. V tomto článku bych rád popsal, jakým způsobem Švýcaři tyto moderní technologie právně upravují. Pohled to může být dle mého názoru velmi zajímavý vzhledem ke skutečnosti, že Švýcarsko je uznávanou bankovní velmocí a zároveň není členem EU a tedy nemá povinnost transformovat do svého právního řádu směrnice upravují tuto oblast v rámci vnitřního trhu EU.
Švýcarské orgány bankovního dozoru a přehled právní regulace bankovnictví
Hlavním orgánem bankovní dozoru je Švýcarská federální bankovní komise a Federální ministerstvo financí. K provozování bankovních a burzovních obchodů je ve Švýcarsko potřeba mít příslušné povolení, stejně tak jako v ČR a je nerozhodné, jestli se obchody provozuji prostřednictvím internetu nebo v klasickým „kamenných“ prostorách. Tedy žádné zvláštní předpisy upravující e-banking nebo e-brokerage ve Švýcarsku neexistují. Stejně tak není možné otevřít si bankovní konto výlučně prostřednictvím internetu. Základní právní předpisy regulující oblast bankovnictví a kapitálových trhů jsou Bankovní zákon, Burzovní zákon a Zákon o investičních fondech. Zřizování poboček a zastoupení zahraničních bank je upraveno v Nařízení o zahraničních bankách. Článek 2. nařízení stanový povinnost získat povolení pro zahraniční banky, které na území Švýcarska zaměstnávají osoby, které budou uzavírat obchody jménem banky, vést klientská konta atd. Pokud zahraniční banky pouze nabízejí své služby přes internet švýcarským klientům, nejsou ve Švýcarsku fyzicky přítomny a nemají své zaměstnance ve Švýcarsku, potom povolení není třeba.
Vydávání elektronických peněz (e-money, e-geld, e-cash)
V souvislosti s e-banking a e-brokerage se vyvinul institut tzv. elektronických peněz (taky se používá pojem cyber-money). Otázkou je, jestli vydávání elektronických peněž také podléhá povolení ze strany regulačního úřadu. Bankovní komise se tímto problémem zabývala v případě společnosti Swiss NetPay AG, která vydávala elektronické peníze ale neměla příslušné bankovní povolení pro provozování bankovních obchodů. Komise došla k závěru, že vydavatel elektronických platebních prostředků je povinen získat příslušné povolení, pokud přijímá peněžní vklady od veřejnosti, tedy provozuje činnost, která je vyhrazena pouze bankovním institucím. Swiss NetPay ale tuto definici nesplňovala a proto nebyla povinna mít bankovní povolení pro provoz svého systému e-cash. Tímto rozhodnutím bylo umožněno vydávat elektronické peníze i nebankovním institucím. Bankovní komise dále stanovila, že i nebankovní instituce mohou přijímat peněžní vklady od veřejnosti po internetu nebo prostřednictvím mobilních telefonů do výše CH 3.000 a to za předpokladu, že se jedná výlučně o nákup zboží nebo služeb a z takto uložených peněz nebudou poskytovány úroky.
Elektronické burzovní obchody
Elektronické systémy, které se používají na burze lze rozdělit do několik kategorií. V prvé kategorii budou informační systémy. Tyto systémy fungují pouze k výměně informací a k provozování takovéhoto systému není třeba zvláštní povolení. Druhou kategorií budou informační systémy, které ukazují ceny akcií. Tyto systémy také nepodléhají povolení, protože v systému se ukazují nabídky / poptávky po akciích ale samotný systém nerealizuje daný obchod (tedy uzavření smlouvy – prodej, nákup). Nerozhodné je, jestli informace jsou zveřejňovány na internetu, telefonem, telefaxem nebo emailem. Další kategorie elektronických systémů, které se používají k obchodování na burze, kde bude docházet k uzavírání smluv, již bude podléhat příslušnému povolení (např. Online Brokerage Systems, Price Taking Systems, Price Makings Systems atd.).
Právní úprava internetových bank
Internetová banka je banka, která svoje služby poskytuje pouze prostřednictvím internetu, resp. jinými prostředky elektronických komunikací (Internet-Only Bank, virtualle Bank) nebo převážně prostředky elektronických komunikací (clicks and mortal Banks). Čistě internetová banka nedisponuje žádnými přepážkami. Internetové banky potřebují tak jako klasické povolení od Bankovní komise. Pokud se ale již existující banka rozhodne nově poskytovat svým klientům internetové bankovnictví, potom již dané nemusí Bankovní komisi oznamovat, příp. žádat o dodatečné povolení. Žádné specifické předpisy upravující výlučně internetové bankovnictví ve Švýcarsku neexistují. Na otevírání konta u výlučně internetové banky se budou vztahovat především Zákon o praní špinavých peněz (Geldwäschereigesetz) a směrnice EKB o zamezení a boji pro praní špinavých peněz (Richtlinie der EKB zur Verhinderung und Bekämpfung der Geldwäscherei). Internetová banka ale má vždy povinnost uvěřit si totožnost svého klienta (smluvního partnera). V praxi se to děje např. tak, že banka zašle na adresu, kterou klient udal, doporučený dopis.
Závěr
Vzhledem k určitému švýcarskému konservatismu a opatrnosti nelze předpokládat, že by se v blízké budoucnosti ve Švýcarsku prosadily výlučně internetové banky. Také i když Švýcarsko není členem EU, stále více zohledňuje legislativu ES a to i v bankovním sektoru. Stejně tak je Švýcarsko aktivní i v celosvětové snaze potlačovat praní špinavých peněz a financování terorismu.
|
Rubrika: Další právní aspekty internetu, E-obchod, Mezinárodněprávní aspekty
|
Čtenost: 10556
|
Počet reakcí: 0
|
|
|
|