Příspěvek rozebírá vybrané aspekty velmi zajimavého rozsudku Spolkového soudního dvora z počátku listopadu, který v Německu rozpoutal vskutku rozsáhlou diskuzi.
Právo spotřebitele na vrácení zboží koupeného ve dražbě na stránkách společnosti eBay
Dne 3.11. 2004 vydal v německém Karlsruhe VIII. Senát Spolkového soudního dvora pod zn. VIII. ZR 375/03 rozsudek, ze kterého vyplývá, že spotřebitelé, kteří koupili zboží v rámci tzv. internetové aukce (eBay) od prodávajících - podnikatelů, mají právo vrátit toto zboží prodávajícím v zákonné 14 denní lhůtě.
Žalobcem byl podnikatel, který dal „do dražby“ na internetových stránkách společnosti eBay diamantový náramek a to za vyvolávací cenu 1 EUR. Žalovaný nabídl za náramek nejvyšší cenu, na základě čehož s ním žalobce uzavřel kupní smlouvu. Avšak žalovaný později odmítl náramek si vyzvednout a zaplatit za něj sjednanou cenu . Žaloba na zaplacení sjednané kupní ceny byla v předchozích instancích úspěšná (Amtsgericht Rosenheim, Landgericht Traunstein) .
Dle §312d odst.1 BGB (něm. Obč. zák.) má obecně spotřebitel právo v určité lhůtě vrátit zboží nabyté od podnikatele na základě smlouvy uzavřené na dálku. Dle ustanovení §312d odst.4 č. 5 BGB se toto ustanovení nevztahuje na smlouvy uzavřené vydražením v souladu s ust. § 156 BGB. Dle tohoto ustanovení je smlouva ohledně předmětu dražby uzavřena „přiklepnutím“. Podstata právního sporu spočívala tedy v tom, zda je možné dražbu na stránkách společnosti eBay považovat za dražbu ve smyslu ust. §156 BGB a to především s ohledem na požadavek „přiklepnutí“.
Spolkový soudní dvůr dospěl k závěru, že v případě aukce na stránkách společnosti eBay chybělo ono „přiklepnutí“, kterým by byla smlouva uzavřena. Smlouva byla uzavřena na základě závazného návrhu žalobce - dání zboží do aukce a přijetí tohoto návrhu žalovaným - nabídnutí nejvyšší ceny. Nejednalo se tedy o „přiklepnutí“ ve smyslu ust. §156 BGB. Způsoby uzavření smlouvy, které se odlišují od způsobu dle ust. §156 BGB, nemohou být dle názoru Spolkového soudního dvora zařazeny mezi výjimky uvedené v ust. § 312d odst. 4 a nemůže být tak spotřebiteli upřeno právo na vrácení zboží. Spolkový soudní dvůr dále poznamenal, že BGB, jakožto základní předpis německého soukromého práva, je potřeba vykládat co nejpřesněji - dle doslovného znění. Dále pak zmínil ochranu spotřebitele, který má být chráněn proti podnikatelům při nabývání zboží na základě smluv uzavíraných na dálku. V případě, kdy by aukce eBay byly z tohoto vyloučeny, došlo by k omezení ochrany spotřebitele při určitém typu smluv uzavíraných na dálku.
V této souvislosti je důležité zdůraznit, že zmíněné právo dle BGB má spotřebitel pouze v případě smluv uzavíraných s podnikateli. V případě aukcí eBay je mnohdy náročné určit, kdy prodávající jedná jako podnikatel a kdy jako nepodnikatel. V rozsudku z března 2004 Spolkový soudní dvůr použil ne příliš jasné rozlišení pro podnikatele a nepodnikatele, když poznamenal, že v případě aukcí eBay je možné za podnikatele považovat toho, kdo se aukcí často účastní jako prodávající.
Vzhledem k nárůstu objemu spotřebitelského e-obchodu v ČR se může stát, že se české soudy budou muset vypořádat s podobnými případy. Tento rozsudek by jim mohl být inspirací.
|