Jednou z bezesporu pozoruhodných publikací roku 2001 v české právnické literatuře je kniha rozsáhlého autorského kolektivu (Svoboda, P., Kroft, M., Beran, K., Emr, D., Frýzek, L., Váňa, R. a Vít, M.) "Právní a daňové aspekty e-obchodu", kterou vydalo nakladatelství Linde Praha a.s. v edici "Populární právo a ekonomie". Kniha tak představuje pokračování úspěšné řady titulů tohoto nakladatelství, které se věnují právním otázkám souvisejícím s e-obchodem a souvisejícími aspekty. Publikace se v současné době jako jediná v České republice zevrubně věnuje zejména analýze problematiky právních a daňových otázek souvisejících s novými právně-ekonomickými jevy, které protínají klasické spektrum právních disciplín. Novost v knize řešené problematiky lze spatřovat převážně u praktických problémů jak práva soukromého (např. otázky uzavírání e-smluv), tak i tradičních oblastech práva veřejného (např. trestněprávní aspekty či zdanění podnikání na Internetu) a dalších právně-průřezových tématech (jako např. ochrana domén a doménových jmen, právní otázky hyperlinků či u ochrany osobních údajů). Z obsahu jednotlivých kapitol je již na první pohled zřejmá praktická zkušenost a teoretický zájem jednotlivých autorů o tuto problematikou.

Autorský kolektiv je tvořen výlučně pracovníky společnosti Weinhold legal a Ernst & Young, kteří se vesměs specializují na problematiku práva duševního vlastnictví a právo e-business. Řada spoluautorů má v tomto ohledu navíc i bohaté zahraniční zkušenosti.

V uspořádání obsahu a celkové systematice publikace je patrná snaha autorů o maximální přehlednost. Jednotlivé kapitoly jsou řazeny systematicky a svým zaměřením reflektují jak na aktuální právně-teoretické otázky, tak i problémy praxe. V tomto ohledu je ke škodě této práce snad jen to, že v některých ohledech lze v textu spatřovat jistou nekompaktnost, projevující se nevyvážeností jednotlivých kapitol. Při čtení rovněž nelze přehlédnout některé chybné křížové reference uvnitř samotného textu. V některých ohledech se zde také místy objevují -možná až příliš módní- výrazy (jako např. m-obchod, který je definičně nepříliš přesně vázán pouze na používání mobilních telefonů - s.63). Poněkud nezvykle pak také působí příliš častý výskyt pojmu "internaut" namísto označení "uživatel Internetu".

Především z pedagogického hlediska pak publikace zasluhuje ocenění za zařazení poměrně rozsáhlého seznamu vybrané a doporučené literatury, jakož zpracování obsáhlého věcného rejstříku, který může čtenářům výrazně pomoci při orientaci v samotném textu. Kniha se může pochlubit vzornou úpravou, esteticky přitažlivou vazbou a kvalitním tiskem. I to jistě zvyšuje její atraktivitu.

Za zmínku zde také rozhodně stojí vskutku originální a odvážný přístup autorů k elektronické podobě této práce, kterou zdarma (pouze po předchozí registraci) nabízejí ve formátu PDF ke stažení na stránkách www.ebuchta.cz, www.e-buchta.cz). Elektronická podoba této práce je pro čtenáře praktická zejména z toho důvodu, že lze plně využít četné hypertextové odkazy, jejichž opisování z listinné podoby by bylo navýsost problematické. V tomto ohledu této www stránce "chybí" snad jen občasná aktualizace či upozornění na nové (chystané) změny v této oblasti. V každém případě si autoři za tento (dle informací autora této recenze u nás zcela nevídaný) počin zaslouží veliké uznání.

Vlastní text je zpracován velmi srozumitelně, se znalostí věci, a odborným stylem, který rozhodně není na překážku srozumitelnosti výkladu. Přináší také některé nové poznatky (zejména pak ve Frýzkově kapitole věnované zdanění podnikání na Internetu). Nejednou zaujme brilantní argumentací: např. vynikající a zajímavé je Svobodovo právní zdůvodnění okamžiku účinnosti návrhu na uzavření smlouvy (s.158) nebo Emrovy a Kroftovy argumenty, proč je třeba doménové jméno považovat za jinou majetkovou hodnotu (s.78). Především je zde třeba ocenit, že zpracování tohoto tématu dospělo do fáze, kdy je samostatně komentována většina problematických míst právní a daňové problematiky elektronického obchodování - tedy snad vyjma otázek trestněprávních, resp. správněprávních, které by si jistě zasluhovaly o něco více pozornosti. K dobrému dojmu většiny kapitol tak přispívá i skutečnost, že obsahují komparace se souvisejícími právními předpisy Spojených států, Evropských společenství a některých jejich členských států.

Je přitom zřejmé, že všichni autoři při její přípravě vycházeli z recentní literatury, využívají vlastní odborné studie již publikované k určité problematice [2] a rovněž významně čerpají z textu současných autorů, jež také hojně citují.

Lze nepochybně souhlasit s tvrzením umístěným hned v úvodu této práce, že "základem pochopení e-obchodu je základní znalost fungování internetu". Tomuto účelu zjevně slouží nejen příslušné pasáže kapitoly 1, ale také řada dalších pasáží v průběhu celé knihy, zejména pak výkladový slovník nejdůležitějších technických pojmů, které se vyskytují také na řadě míst dalšího textu. V samotném technickém popisu internetu a jeho historii lze jistě spatřovat některé neúplnosti, které však -vzhledem k zaměření této publikace- sotva lze považovat za vytýkatelný nedostatek práce. V dalších částech je pak obsažena aktuální problematika domén a doménových jmen (kapitola 2), právních aspektů vytváření webových stránek a smluv uzavíraných s poskytovateli internetových služeb (kapitola 3 a 4) a reklamou na Internetu (kapitoly 5). Za velmi podstatnou část je pak třeba považovat obsáhlý výklad věnovaný tzv. e-smlouvám (kapitola 6), ve kterém jsou popisovány jak aspekty související se sjednáváním a formou těchto smluv, tak i jejich jednotlivé obsahové náležitosti, jakož i vybraná práva a povinnosti (např. právo odstoupit od smlouvy). Publikace nezapomíná ani na populární elektronická podání (kapitola 7) a elektronický podpis (kapitola 8), byť by si zde některé pasáže jistě zasloužily obšírnější výklad. Ochranou hospodářské soutěže ve vztahu k e-obchodu se zabývá kapitola 9, ochranou spotřebitele pak kapitola 10. S problematikou e-obchodu pak nepřímo souvisí ochrana osobnosti (kapitola 11), včetně úzce souvisejících aktuálních otázek ochrany osobních údajů (kapitola 12). Velmi významnou částí e-obchodu jsou rovněž jeho mezinárodní aspekty (kapitola 13), včetně problematiky autorských práv (kapitola 14). O poznání více mohla být však komentována problematika právních otázek hyperlinků (kapitola 15). Zajímavým doplněním je rovněž zmínka o právní problematice televizního a rozhlasového vysílání na internetu (kapitola 16) a poměrně stručná zmínka o trestněprávních aspektech Internetu (kapitola 17). Poslední kapitola (č. 18) se pak zabývá samotnými daňovými aspekty podnikání na Internetu. Autoři jednotlivých kapitol také navíc v řadě případů volí stručné a výstižné konstatování, které podstatu věci ve většině případů objasňuje daleko lépe, než komplikované a složité a výklady.

Přestože jde o novou a často velmi spornou problematiku, autoři se v publikaci snaží vždy nalézt odpověď i na doposud nevyjasněné otázky a poté učinit přehledný závěr. I přes některé drobné výhrady (viz. výše) považuji knihu za velmi zdařilou a názorově původní, která jistě splňuje cíl stanovený v jejím úvodu. Celá práce je nevíc psána způsobem srozumitelným široké právní a počítačové veřejnosti. Díky odbornému výkladu, množství odkazů a řadě zajímavých příkladů si jistě najde své místo u každého, kterému je tato problematika blízka.

Vzhledem ke skutečnosti, že obecné povědomí o právních aspektech elektronického obchodování je v současné době velmi zkreslené, jakož i k nedostatku jakékoliv obdobné literatury na toto téma, nezbývá, ostatně podobně jako autoři, doufat, že publikace přispěje k pochopení základních právních aspektů elektronického obchodu, odstraní s ním spojené mýty a zvýší důvěru v něj.

JUDr. Ján Matějka, Ústav státu a práva AV ČR, Praha

Poznámky: