Pelikánová, R., Čermák, K.: Právní aspekty doménových jmen, Linde Praha, a.s. - Právnické a ekonomické nakladatelství Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 1. Vydání, 2000, ISBN: 80-7201-245-2, 144 stran

Jsme svědky dosud nejrozsáhlejšího rozkvětu informačních technologií v historii naší společnosti. Užívání mobilních telefonů, počítačů a Internetu a řady dalších elektronických prvků se stalo během několika posledních let běžnou součástí našeho života. Právě využívání těchto novodobých technologií (zejména pak Internetu) vyvolává řadu právních otázek i praktických problémů. Mezi nejožehavější z nich (a to jak u nás, tak i v zahraničí) patří bezesporu právní problémy, které vyvolává systém přidělováni tzv. doménových jmen, tj. "adres", pod nimiž lze na internetu najit konkrétní www stránku. Jednou z prvních vlaštovek, které se uvedenou problematikou zabývají, je sice o poznání starší, nicméně stále poměrně aktuální, publikace autorů Radky Pelikánové a Karla Čermáka juniora : "Právní aspekty doménových jmen", kterou vydalo nakladatelství Linde.

Autoři, kteří působí v současné době jako advokáti, oba jsou absolventy PF UK v Praze a pravidelně publikují v českých i zahraničních právnických časopisech. Pelikánova, R., studovala na Université Paris III (licence en droit francais) působí jako předsedkyně české národní skupiny Association internationale des jeunes avocats (AIJA), tajemnice Association Masaryk a členka výboru české skupiny Mezinárodní ligy pro soutěžní právo. Ve své praxi se zaměřuje zejména na právo duševního vlastnictví, mezinárodní obchodní arbitráž a vedení sporů, zejména v oblasti obchodního práva. Čermák, K., pak absolvoval řadu studijních pobytů a stáží ve Francii, SRN a v Belgii. A působí jako místopředseda České národní skupiny Mezinárodního sdružení na ochranu průmyslového vlastnictví (AIPPI) a člen výboru české národní skupiny Mezinárodní ligy pro soutěžní právo. V současné době se zaměřuje zejména na průmyslová práva, nekalou soutěž a obchodní právo.

Jak bylo ostatně v úvodu této recenze již konstatováno, představuje problematika přidělování doménových jmen na Internetu navýsost aktuální problém, a to jak po stránce právně-teoretické, tak i praktické. V tomto ohledu nezbývá než zcela souhlasit s autory, kteří hned v první části (úvod) konstatují, že je zcela pochybná představa, že Internet stojí mimo jakoukoliv právní úpravu (s.11). To samozřejmě platí jak obecně o regulaci Internetu, tak i o doménových jménech. Na druhou stranu ale sami autoři považují absenci výslovné zvláštní právní regulace doménových jmen za mezeru v zákoně a tudíž jako takovou ji považují za žádoucí (s.23 a násl.). Druhá část publikace pak klade důraz na samotné obecné právní aspekty doménových jmen. Stěžejní částí je zde zejména popis a související rozbor typických právních institutů, které lze aplikovat na doménová jména. Konkrétně se zabývají problematikou práva na označení, odpovědností a práva ke jménu, kde mohou být použity předpisy zejména z oblasti práva známkového, soutěžního a úprava odpovědnosti za škodu. Pokud jde o rozhodné právo, měl by být podle nich použit princip teritoriality, tj. práva tátu, na jehož území má jednání, které je předmětem sporu, účinky. Některé další pasáže jsou pak věnovány analýze jména domény jakožto předmětu subjektivního práva. V tomto ohledu autoři pak dovozují, že jde o veškerá práva, jejichž obsah je vymezen ve vztahu k doménovému právu, přičemž není nutné, aby tento vztah byl právním předpisem založen (s.39). Za velmi autorsky hodnotnou lze pak jistě považovat část třetí, která pojednává o (mnohdy velmi rozdílných) přístupech k problematice doménových jmen v zahraničních právních řádech. Tuto část lze považovat za skutečně obsáhlý a jedinečný přehled právní úpravy doménových jmen v právních řádech a aplikační praxi některých zemí kontinentální Evropy, angloamerické právní kultury, jakož i některých asijských států. Publikace pak ve své čtvrté části navazuje přehledem normotvorby nestátních institucí (Softlaw) a praxe rozhodčích a mediačních institucí. Nosným pilířem se poté zdá být část pátá, která je věnována problematice doménových jmen v českém právním řádu a která pak pouze konkretizuje a doplňuje část druhou. Autoři zde tuto problematiku rozebírají z pohledu úpravy v mezinárodním právu soukromém a procesním, práva na označení, nekalé soutěže, všeobecných osobnostních práv, smluvních vztahů, odpovědnosti včetně souvisejících nároků plynoucích z porušení jména domény. V šesté -předposlední- části pak autoři zabývají související činnosti (normotvorbou) CZ.NIC, z.s.p.o., kde zároveň kriticky popisují činnost tohoto českého registračního orgánu (a to jak z pohledu uzavírání smluv, vybírání registračních poplatků, řešení sporů apod.). V části sedmé (závěr) jsou pak rekapitulovány předchozí úvahy a s odkazem na úpravu zahraniční jsou rovněž nabízeny související návrhy de lege ferenda.

V uspořádání obsahu a celkové systematice této publikace je patrná snaha autorů o maximální přehlednost. V tomto ohledu je ke škodě této práce snad jen to, že zde chybí věcný rejstřík. Vlastní text je zpracován velmi srozumitelně, se znalostí věci, a odborným stylem, který rozhodně není na překážku srozumitelnosti výkladu. Přináší také řadu nových poznatků (zejména v oblasti zahraniční právní úpravy). Nejednou tak zaujme brilantní a originální právní argumentací. Především je zde třeba ocenit, že zpracování tohoto tématu dospělo do fáze, kdy je samostatně komentována většina problematických míst úpravy doménových jmen - tedy snad vyjma některých návrhů de lege ferenda, kterých mohlo být vzhledem k -v publikace několikrát deklarované- potřebě zvláštní právní úpravy, jistě více. ´V tomto ohledu může být jistě polemické, zda opravdu lze v současné době absenci zvláštního zákona upravujícího problematiku doménových jmen považovat za zjevně vytýkatelný nedostatek legislativní úpravy. Osobně se domnívám, že právní otázky doménových jmen se v budoucnu podaří úspěšně řešit pomocí již existujících právních institutů (obchodní firma, ochranné známky apod.), a to za vydatné pomoci soudních rozhodnutí (kterých se snad brzo dočkáme). Otázka užitečnosti a smyslu zvláštní legislativní úpravy doménových jmen však zůstává nadále otevřena a nic nebrání tomu, aby nakonec skutečně vedla ke vzniku jakéhosi zvláštního právně upraveného druhu jiné majetkové hodnoty (tak, jak je tomu např. u ochranných známek, práv k databázi atd.).

Jednotlivé dílčí závěry této publikace pochopitelně mohou jistě vyvolat celou řadu polemických reakcí a to jak v oblasti právní, tak i technické. To však vzhledem k originalitě celého obsahu jistě nebude na obtíž. Publikace má velmi silné stránky zejména ve výčtu, resp. přehledu zahraniční právní úpravy a s tím souvisejících výkladů. Tato problematika zůstává totiž i nadále (po dvou letech od 1. vydání této publikace) právní teorií zcela neřešena a pro běžného čtenáře je navíc jen velmi těžko dostupná.

Ján Matejka