Když stáhnu z webu nějaký text - dejme tomu smluvní podmínky nějaké firmy, dejme tomu o provozování a hostování webů, mírně je poupravím a dám na svůj web. Porušil jsem tím copyright? Mohu je u sebe nechat nebo jsem jednal protiprávně?

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Velmi záleží na tom, jaký text máte na mysli, do jaké míry jej upravíte (zda např. pouze doplníte údaje o vaší společnosti a jinak ponecháte původní text, nebo zda se původním textem necháte pouze „inspirovat“ a napíšete si smluvní podmínky vlastní, pouze původním textem ovlivněné) a ještě na dalších skutečnostech. Nicméně je ale možno s vysokou pravděpodobností předpokládat, že smluvní podmínky budou autorským dílem a jako takové je jejich užití oprávněné (např. zpřístupnění prostřednictvím internetu na webové stránce), a to i v upravené podobě, v zásadě jen se souhlasem osoby, které k nim náleží autorská nebo jiná práva.

Dále je třeba mít na zřeteli, že takovéto vytěžování práce jiných („přiživím se na cizí práci“) bude pravděpodobně splňovat znaky nekalosoutěžního jednání (§44 a násl. obchodního zákoníku) a jako takové bude zakázané.

Je však třeba připustit, že zejména u běžných smluvních podmínek pro užití počítačového programu (např. EULA) platí, že si tyto dokumenty navzájem podobají jako vejce vejci a tudíž odlišit plagiát od nově vytvořeného dokumentu, bude velmi problematické.

Rozhodně však můžeme shrnout, že použít bez souhlasu oprávněné osoby cizí text (a to jakýkoliv) formou jeho zpřístupnění na vlastní webové stránce, nelze vůbec doporučit.

Copyright - co se tím rozumí? Každý to dává všude ale není copyright nějaká registrovaná známka? Nemusím si na své texty nebo fotky daný copyright někde registrovat? Nebo je to jenom obecná informace, že se na daný materiál vztahuje autorský zákon.

Z vašeho dotazu není příliš zřejmé, co máte na mysli pod pojmem „copyright“. Pravděpodobně tím rozumíte tzv. výhradu autorského práva, neboli copyrightovou doložku, která má povětšinou tvar podobný tomuto příkladu: „© Jiří Čermák, 2003“. Tato doložka se připojuje k autorskému dílu (knize, softwaru atp.). Z pohledu českého autorského práva nemá žádný právní význam, neboť dílo je chráněno (splňuje-li předepsané zákonné znaky) bez ohledu na to, zda je na něm tato doložka uvedena, či nikoliv.

V zásadě má copyrightová doložka ten význam, že poskytuje třetím stranám informaci, kdo je autorem díla (nebo vykonavatelem majetkových autorských práv k takovému dílu). V anglosaském autorskoprávním systému (zejména podle amerického práva), má copyrightová doložka větší právní důležitost než podle českého práva, tudíž se často vyznačuje i na dílech tuzemských, zejména pokud lze očekávat, že tato díla budou šířena i v zahraničí (např. software).

Registrace (zápis) autorského práva se u nás neprovádí.

S ochrannými známkami nemá copyrightová doložka vůbec nic společného.

Jak je to s citáty - jak dlouhý může být citát například z knihy a co u něj musí být uvedeno, abych neporušoval autorské právo. Stejná otázka u ukázek z hudebních děl, případně statické obrázky zkopírované například z DVD?

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Velmi totiž záleží na povaze díla, na jeho rozsahu atp. Je snad každému jasné, že z pětiminutové písničky nemůže být citace provedena ve stejném rozsahu, jako u tříhodinové opery. To samé platí pro články a romány, videoklipy a celovečerní filmy atp. Neexistuje tedy žádná zákonná hranice (např. zákon nikde nehovoří o třech taktech písničky, což je oblíbená pověra) mezi povolenou a nepovolenou citací. Statické obrázky z DVD by však svým rozsahem do citací měly spadat.

Též záleží na tom, pro jaký účel má citace sloužit. Více viz § 31 autorského zákona.

K citacím je vždy přistupovat s citem a rozhodně ve všech případech dodržovat zákonné požadavky, tedy zejména uvést autora, název díla a pramen.

Když udělám sám překlad počítačové hry nebo knihy nebo článku, mohu je zveřejnit na Internetu?

Bez souhlasu autora původní hry (knihy, článku…) či jiné oprávněné osoby nikoliv.

Překladem nejsou práva autora díla přeloženého (původního) nijak dotčena, pouze k nově vniklému překladu bude mít práva jak autor díla původního, tak i překladatel. Vy (jakožto překladatel) tedy můžete svůj překlad užít (tj. včetně zveřejnění na internetu) jen se svolením autora díla původního. Pokud by chtěla překlad užít třetí osoba, musela by získat svolení jak od autora díla původního, tak od vás.

Mohu na svých webových stránkách mít odkaz přímo na stažení souboru z cizího serveru? Je to nějak postižitelné?

Tato otázka je poměrně složitá a záleží na mnoha faktorech, především pak, zda budete odkazovat na takový soubor, který je na internetu zpřístupněn legálně (např.software na oficiálních stránkách), či nelegálně.

V prvním případě v zásadě snad neexistuje spor o tom, že poskytnutím odkazu na cizí stránky či na jakákoliv jiná v souladu se zákonem zpřístupněná díla (články, hudební klipy, software), není porušen autorský zákon.

Pokud je odkaz poskytován na obsah, který je zpřístupněn na internetu neoprávněně (pirátské stránky atp.), je situace složitější. Poskytovatel odkazu může být za určitých okolností považován za spoluodpovědného za porušení autorských práv tím, že umožní nebo lépe řečeno zjednoduší třetí osobě (primárně porušující autorská práva) neoprávněné užití díla jedním ze způsobů uvedených v zákoně, typicky pak porušení práva na „sdělování díla veřejnosti (§ 18 AutZ). Souvislost mezi tímto primárním porušením a odkazem je tak vzdálená, že spoluodpovědnost lze dovodit jen ve výjimečných případech. Výjimkou je například zcela zjevná a masivní podpora formou centralizované databáze pro sdílení souborů, jakou byl například Napster.

Posouzení této problematiky záleží především na (i) určení, zda zpřístupněním odkazovaného dokumentu došlo k porušení něčích autorských práv, a pokud ano, tak (ii) od posouzení míry spoluodpovědnosti poskytovatele odkazu za toto porušení.

Lze shrnout, že poskytování odkazu samo o sobě přímo neporušuje autorské právo. Lze tedy na poskytnutí odkazu hledět teoreticky pouze jako na nepřímý zásah do autorského práva, pokud je odkazováno na dílo, které je zpřístupněno v rozporu s autorským zákonem, nicméně i zde je příčinná souvislost velmi vzdálená a záleží vždy na posouzení jednotlivých případů.

Do zcela specifické kategorie však spadají odkazy na různé fašistické či rasistické články, články nabádající k terorizmu, s pedofilní tématikou atp. Zde by za určitých podmínek i poskytnutí odkazu mohlo být považováno za šíření takového obsahu.

Ještě jinak je třeba nahlížet na odkazy na různé kritické, pomlouvačné či obdobné materiály, jejichž publikace sama o sobě může být nekalou soutěží nebo zásahem do osobnostních práv dotčené osoby. Zde je navíc třeba posuzovat vztah poskytovatele odkazu k poskytovateli obsahu (např. autorovi pomlouvačného textu) a k poškozené osobě.

Jelikož tato problematika zcela přesahuje možnosti tohoto krátkého článku, je třeba odkázat na literaturu, nebo na další články na ITprávu:

Připraveno ve spolupráci se serverem Živě