Článek se zabývá aktuálním stanoviskem Úřadu pro ochranu osobních údajů k otázce pořizování fotodokumentace z akcí pořádaných politickou stranou za tvrzeným účelem zjištění, zda se na různých takových akcích po celé republice neobjevují stále stejní lidé, případně jejich zveřejnění na webu.
V pátek 12. března 2010
vydal Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) své stanovisko k pořizování
fotodokumentace z akcí pořádaných ČSSD. Účelem pořízení je, dle prohlášení
poradce Jiřího Paroubka, Petra Dimuna,„zjistit, zda se na různých našich akcích po
celé republice neobjevují stále stejní lidé. Teprve potom bychom zjišťovali,
kdo to je, kdo za tím stojí a zveřejnili je na webu“[1]
a prokázat tak, že se jedná o akci přímo organizovanou či podporovanou ODS.
Dodávám, že první fotografie byly zveřejněny bezprostředně po setkání u
příležitosti oslav 160. výročí narození T. G. Masaryka v Lánech, kde byly
pořízeny poprvé.
Ze sdělení vydaného Úřadem[2]
vyplývá, že k porušení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
(dále jen „zákon“) nedošlo, neboť záběry byly pořízeny politickou stranou
v rámci její oprávněné činnosti, což je v souladu nejen se zákonem,
ale i právem Evropské unie, a pouhým zpřístupňováním nedošlo k vybočení ze
zákonné meze pro zpracování osobních údajů dle zákona.
Základním právním předpisem pro
ochranu soukromí a osobních údajů je Listina základních práv a svobod (dále jen
„Listina“), konkrétně čl. 10 odst. 3, podle něhož má každý právo na ochranu
před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o
své osobě. Listině, jako předpisu nejvyšší právní síly, je podřízen zákon č.
40/1964 Sb., občanský zákoník a konečně, jako speciální právní úprava pro
specifickou část soukromí, a to osobní údaje, zákon na ochranu osobních údajů.
Dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona
se osobním údajem rozumí jakákoliv informace týkající se určeného nebo
určitelného subjektu údajů, přičemž subjekt se považuje za určený nebo
určitelný, jestliže jej lze přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě
čísla, kódu nebo jednoho či více prvků specifických pro jeho fyzickou,
fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Není
přitom nezbytné, aby subjekt údajů byl určitý nebo určitelný pro každého –
postačí, pokud je identifikovatelný pro omezenou skupinu osob, popř.
jednotlivce.[3]
Za osobní údaje jsou tedy považována veškerá zobrazení vybraných charakteristik
subjektu údajů, především zachycení podoby, otisky prstů, tvar ruky, záznam
hlasového projevu[4],
a dokonce i telefonní číslo[5]
nebo e-mailová adresa[6].
Lze tedy dovodit, že zveřejněním fotografií došlo ke zpřístupnění osobních
údajů neurčitému počtu osob, uživatelů internetu a návštěvníků webových stránek
ČSSD, neboť fotografie byly, i vzhledem k deklarovanému účelu pořízení,
dostatečně kvalitní.
Úřad ve svém stanovisku dovodil,
že záběry jsou „pouze zpřístupňovány“ a teprve pokud by informace byly dále
využívány pro účely identifikace účastníků, jednalo by se o zpracování osobních
údajů. Zákon však výslovně uvádí, že zpracováním osobních údajů se mj. rozumí
jejich shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, používání,
zveřejňování a uchovávání. Ke všem těmto způsobům zpracování dle veřejně
dostupných informací dochází, a to s ohledem na záměry jejich
pořizovatelů, s nimiž se nijak netají.Tento závěr Úřadu je tedy překvapivý nejen s ohledem na literu
zákona a vyjádření pořizovatele fotografií, ale je též v rozporu
s jiným stanoviskem Úřadu, ve kterém uzavřel, že „zveřejňování osobních údajů na internetu nebo v jiných médiích
(určených neomezenému okruhu uživatelů či čtenářů) …je v rozporu se
zákonem o ochraně osobních údajů. Totéž platí o zveřejňování fotografií,
jakožto nosičů osobních údajů.“[7]Sama
fotografie subjektu údajů je tedy nosičem informací o více typech osobních
údajů, podle kterých lze subjekt identifikovat (věk, pohlaví, podoba, příp.
příslušnost k etnické skupině).
Úřad ve svém sdělení dále
argumentuje Ústavou zaručeným právem na šíření informací a dále pak evropským
právem, resp. právem na zpracování osobních údajů, které sleduje politické
cíle, prováděné v rámci oprávněné činnosti politické strany. Tuto zvláštní
kategorii zpracování nalezneme v oddílu III., čl. 8,odst. 2 písm. d) Směrnice Evropského
parlamentu a Rady č. 95/46/ES, o ochraně fyzických osob v souvislosti se
zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Podle ní může
zpracování provádět v rámci svých legitimních činností subjekt, který sleduje
politické cíle, a to za podmínky, že se zpracování vztahuje pouze na členy
tohoto subjektu nebo na osoby, které s ním udržují pravidelné styky
související s jeho cíli a že tyto údaje nejsou sdělovány třetím osobám bez
souhlasu subjektu údajů.
Je zřejmé, že má-li být smyslem
pořizování fotodokumentace identifikace osob, které se objevují na setkáních
pořádaných ČSSD a které vyjadřují nesouhlas s myšlenkami a názory, které
na nich tato politická strana prezentuje, že se nejedná ani o její členy, ani o
osoby, které s ní udržují pravidelné styky. Navíc právě tato pravidelnost
je jedním z důvodů, proč jsou fotografie pořizovány a má jimi být
prokázána. Dle mého názoru tedy argumentace evropským právem není správná a
ČSSD se dopustila porušení zákona minimálně tím, že fotografie těchto osob
shromáždila, a to nikoliv nahodile (§ 3 odst. 4 zákona), ale se zjevným úmyslem
tyto osoby na fotografii zachytit, a zpřístupnila je prostřednictvím svých
webových stránek. Konečně ČSSD si jako právnická osoba nemůže fotografie tohoto
charakteru pořídit ani jen tak pro osobní (soukromou) potřebu (§ 3 odst. 3
zákona).
Mimo působnost Úřadu stanovenou
zákonem pak stojí samotná skutečnost pořízení fotografií soukromým subjektem, a
to bez zákonné licence či souhlasu fotografované osoby. Připomínám, že
podobizny, obrazové snímky a obrazové záznamy týkající se fyzické osoby smějí
být dle ust. § 12 občanského zákoníku pořízeny pouze s jejím svolením;
tohoto svolení není potřeba, jsou-li tyto použity k úředním účelům na
základě zákona (např. sejmutí otisků prstů orgány činnými v trestním
řízení). Bez svolení osoby mohou být též pořízeny nebo použity přiměřeným
způsobem pro účely vědecké, umělecké a pro tiskové, filmové, rozhlasové a
televizní zpravodajství. Takové použití nesmí být v rozporu s oprávněnými
zájmy fyzické osoby.V tomto
případě pořizovatel snímků souhlasem fotografovaných osob nedisponuje a jeho
počínání nelze podřadit pod některou ze zákonných licencí.
Závěrem několik slov k právu
na šíření informací, kterým ve svém sdělení argumentuje Úřad. Právo na šíření
informací je ústavně zaručeným politickým právem dle čl. 12 Listiny. Na stejné
úrovni ovšem stojí právo na svobodu projevu – právo vyjadřovat své názory
slovem, písmem, tiskem nebo jiným způsobem. Obě práva mohou být omezena pouze
zákonem, pokud jde o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro
ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu
veřejného zdraví a mravnosti. Snímky, které byly ČSSD zveřejněny, byly pořízeny
na shromáždění u příležitosti oslav výročí narození T. G. Masaryka a na tomto
shromáždění nedošlo ze strany odpůrců ČSSD k narušení průběhu jí
pořádaného setkání, ohrožení zdraví či majetku jejího či třetích osob; se svými
projevy nesouhlasu se dle informací, které proběhly médii, omezili na držení
transparentů vyjadřujících jejich názor. Pořizování fotografií těchto osob
pouze za účelem zjištění a prokázání (a následné použití v předvolební
kampani) jejich případné příslušnosti či jiného vztahu k některé
z opozičních politických stran nepovažuji za realizaci ústavního práva na
šíření informací, ale naopak za zásah do ústavních práv těchto subjektů.
Z důvodů výše uvedených tedy
považuji sdělení Úřadu za precedentní a potenciálně velmi nebezpečné. ČSSD
ještě před jeho vydáním fotografie z webových stránek odstranila, nicméně,
protože se nejednalo o zpracování ve smyslu zákona na ochranu osobních údajů,
není nic známo o tom, jak s nimi bylo dále naložila. A podle vydaného
sdělení může, ale nejen ona!, v pořizování a zveřejňování dalších
fotografií pokračovat…
[3]
Úřad pro ochranu osobních údajů. Závěry
z jednání k zveřejňování osobních údajů dětí na internetu
s cílem jejich umístění do náhradní rodinné péče ze dne 10. listopadu
2008. <http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=14&loc=328>
cit. 2010-03-14
[4]
Matejka, J. Ochrana osobních údajů a dat
v informačních systémech. Internetové a počítačové právo (prezentace
k předmětu). Plzeň 2008.
[5]Úřad pro ochranu osobních
údajů. Telefonní číslo uchovávané
dopravním podnikem na základě zakoupení SMS jízdenky je osobním údajem. <http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=14&loc=328> cit. 2010-03-14
[6]
Maštalka, J. Osobní údaje, právo a my.
C. H. BECK – Praha 2008. Str. 16. ISBN 978-80-7400-033-1.
[7]
Úřad pro ochranu osobních údajů. Závěry
z jednání k zveřejňování osobních údajů dětí na internetu
s cílem jejich umístění do náhradní rodinné péče ze dne 10. listopadu
2008. <http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=14&loc=328>
cit. 2010-03-14
Rubrika: Ochrana osobních údajů a dat
Čtenost: 8963
Počet reakcí: 0
ITprávo.cz - Server o internetovém a počítačovém právu; ISSN:1801-4089
Provozovatel: Společnost pro právo informačních technologií (SPIT)
e-smlouvy, nekalá soutěž, daňové aspekty...
rozhlasové a televizní vysílání, e-ziny, reklama...
odpovědnost providerů, internetová kriminalita...
monitorování komunikace na Internetu, ochrana osobních údajů a soukromí, hacking...
ochrana díla na Internetu, ochrana software, ochranné známky, patenty...
postavení NIC.cz, právní povaha doménových jmen, cybersquatting...
odpodvědnost subjektů el. podpisu, aspekty e-podání, dokazování...
rozhodné právo, jurisdikce, vybrané zahraniční a mezinárodní normy...
odkazy, rámy, peer to peer technologie, meta tags, spamming...
cenzura a svoboda projevu, ochrana osobnosti...
rozhodnutí domácích a zahraničních soudů v oblasti práva IT a telekomunikací...