dnes je pátek 4. 10. 2024

Aktuality a zprávy
Slovník základních pojmů
E-obchod
IT a média
Odpovědnost a delikty
Ochrana osobních údajů a dat
Autorská a průmyslová práva
Ochrana doménových jmen
Elektronický podpis
a podání
Mezinárodněprávní aspekty
Další právní aspekty Internetu
Související oblasti
Judikatura
Odkazy a zdroje
Diskuzní fórum
Najdi:


Nový časopis „REVUE PRO PRÁVO A TECHNOLOGIE“ <19. 1. 2011> <Matejka Ján>

Příspěvek stručně pojednává o pozoruhodném vydavatelském počinu Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity, který koncem minulého roku začal vydávat časopis"Revue pro právo a technologie".  Všechny čísla naleznete na online stránkách tohoto časopisu.



Dne 1. listopadu minulého roku vyšlo první číslo nového časopisu s názvem „Revue pro právo a technologie“. Jde o pozoruhodný vydavatelsky počin nedávno[1] zřízeného Ústavu práva a technologií (ÚPT)[2] Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Vydávání časopisu, který má vycházet dvakrát ročně, bylo svěřeno mladému týmu kolem Radima Polčáka, vedoucího výše uvedeného ústavu a šéfredaktora samotného časopisu a Matěje Myšky, asistenta téhož ústavu a zástupce šéfredaktora, jakož i čtyřčlenné redakci časopisu. Revue pro právo a technologie má ambici být recenzovaným vědeckým časopisem, veškeré rukopisy tedy budou anonymně posuzovány nezávislými recenzenty, přičemž konečné rozhodnutí o publikaci bude kompetencí redakční rady[3]. Jak ostatně uvádí děkanka fakulty v úvodníku prvního čísla, je nutné se seznamovat s novými oblastmi vědění a bádání a aplikovat na ně možnosti, které právo má, jakož i hledat nová doktrinální či legislativní řešení.

 Prvé číslo časopisu, které ve své před-produkční podobě bylo představeno již na konferenci České právo a informační technologie konané ve dnech 9. a 10. září tohoto roku v Hrotovicích nedaleko Třebíče[4], obsahuje tři základní části, resp. rubriky, a to Novinky, Diskuse a Téma. V celkovém uspořádání obsahu a systematice časopisu je patrná snaha o maximální přehlednost, aktuálnost a především informovanost případného čtenáře o všech podstatných otázkách řešených témat.

 Obsahově nejpestřejší je hned první část časopisu, která je označena rubrikou Novinky, obsahuje čtrnáct vysoce aktuálních článků z oblasti práva nových technologií, a to zejména z oblasti autorského, občanského, obchodního a práva informačních technologií. Tuto část otvírá příspěvek Radima Polčáka se záměrně zavádějícím[5] názvem „Svatby a jejich alternativy - Hannover 2010“, jehož předmětem není ani tak oblast práva rodinného, jak by se čtenáři na první pohled mohlo zdát, ale autorského, konkrétně pak problematika právní povahy takzvaného trojstupňového testu, a to v podobě, v jaké byla diskutována na dvoudenní hannoverské mezinárodní konferenci Commons, Users, Service Providers. Další příspěvky jsou pak věnovány především prezentaci samotného ústavu (zejména pak účasti na projektech LAPSI a CONSENT), aktuálním zprávám o realizovaných konferencí v Evropě (konference britské asociace BILETA nebo rakouská konference IT-Rechtstag), jakož i aktuální a diskutované problematice krize autorského práva a jeho perspektiv či nových impulzů pro právní informatiku. Z dalších článků v této části uvedených stojí za zmínku především článek M. Myšky s názvem „Virtuální světy, virtuální vlastnictví“, jehož předmětem není pouze aktuální problematika vlastnictví virtuálních předmětů, jako např. různých předmětů v prostředí počítačových her (mečů, nábytku, apod.), ale také ještě aktuálnější problematika existence sekundárních trhů s těmito předměty souvisejícími. Stranou zájmu této části časopisu nezůstávají ani recenze k významným monografiím v oboru, jak je tomu v tomto případě u knihy špičkového britského právního informatika Richarda Susskinda s provokativním názvem „The End of Lawyers“, kde se její autor jemu vlastním způsobem zamýšlí nad tím, jak bouřlivý vývoj informačních technologií do budoucna ovlivní podobu právní praxe, přičemž dochází k zásadnímu závěru, že k výkonu celé řady činností, které jsou dnes doménou právníků, v budoucnu nebude třeba najímat osoby s právnickým vzděláním, když plně postačí méně vzdělaní odborníci schopni ovládat příslušné technologie. Netřeba dodávat, že Susskindova monografie „The End of Lawyers“ patří k bestsellerům ve své oblasti a že si po zásluze zaslouží býti recenzována.

 Samotná první část časopisu je však zakončena tématem velmi závažným a neméně aktuálním, a to rozsáhlým článkem z pera M. Myšky s názvem „Aktuální otázky data retention[6]“, kde jsou popisovány závěry workshopu pořádaného 26. května tohoto roku v prostorách Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Důraz je kladen jak na zásadní otázku proporcionality zásahu do základního lidského práva na ochranu soukromí a telekomunikačního tajemství, analýzu předmětného návrhu[7] ústavnímu soudu na zrušení české úpravy data retention a rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu o (proti)ústavnosti data retention. V rámci tohoto příspěvku jsou také vhodně nastíněny právní úpravy v jiných evropských zemích, zejména pak Rumunska, Bulharska, jakož i související postupy jejich soudů, včetně těch ústavních.[8]

 Druhá část časopisu nese rubriku s názvem Diskuse, kde je nejprve zmíněn přehled aktuální legislativy (jako např. datové schránky, platební styk, základní registry, případně související problematika nového trestního zákoníku, apod.), na který dále navazuje rozsáhlý přehled aktuální judikatury. Diskusní část časopisu je opět zakončena zajímavým tématem z pera E. Fialové s názvem „Krádež virtuálních předmětů v příkladech nizozemské literatury“, kde jsou podrobně analyzovány dva zlomové judikáty nizozemského odvolacího a nalézacího soudu (předmětem prvního je krádež amuletu v online hře RuneScape, předmětem druhého pak podobná krádež přístupových práv do virtuální komunity Habbo Hotel). Diskusní příspěvek tak obsahově navazuje na předchozí Myškův článek k této problematice.

 Poslední část časopisu je příznačně označena rubrikou Téma, kde by pozornosti neměl ujít obsáhlý příspěvek A. Táborové s názvem „Veřejnoprávní ochrana informační společnosti a místní působnost práva“, který si klade za cíl popsat některé z problémů, které vznikají v souvislosti s právní ochranou před společensky nežádoucími aktivitami provozovanými v prostředí globalizované informační sítě. Autorka se zaměřila především na oblast trestního práva, kde se snaží diskutovat především otázku, do jaké míry představuje existence kyberprostoru pro veřejné právo kvalitativně nový jev a jak právo na tento jev reaguje.

Z výše uvedeného stručného nástinu prvního čísla je zřejmé, že jde o časopis vesměs zajímavý a v mnohém netradiční, a to nejenom svou formou, ale především svým obsahem. Dosavadní právnické časopisy, odborné monografie a ostatně i samotné právnické vzdělání jsou dosud převážně orientovány na obory kodifikovaných odvětví práva, které navíc bohužel jen kopírují katedrální strukturu výuky právnických fakult v ČR. Je zřejmé, že výše uvedený časopis jde zcela jiným směrem, a to cestou hledání řešení interdisciplinárních (nikoliv multidisciplinárních)[9] problému ve vysoce praktických oblastech právní vědy i právní praxe. Úkolem nově založeného časopisu je tedy především přispět k překonání této průkopnické orientace, poskytnout prostor pro výměnu názorů a najít si své stabilní a jisté místo na českém trhu s právnickými periodiky.

 Celkově vzato považuji časopis za přínosný, přehledný a v neposlední řadě i v mnohém ojedinělý na českém trhu, protože v obdobné šíři se nikdo o něco podobného zatím nepokusil. Časopis je navíc psán způsobem srozumitelným široké právní a odborné veřejnosti, přičemž je zřetelný mimořádný zájem o snahu informovat a posunout řadu aktuálních témat blíže jejich řešení. Autoři také v řadě případů volí stručné a poměrně výstižné konstatování, které podstatu věci obvykle objasňuje daleko lépe, než komplikované a složité analýzy. Je tedy zřejmé, že tento časopis by se mohl stát významným pomocníkem nejenom pro právní teorii a právní vědu, ale také pro samotnou právní praxi.

Závěrem lze Ústavu práva a technologií blahopřát k prvnímu číslu nového časopisu a přát mu, aby v započatém díle (a to jistě nelehkém) zdárně a pokud možno co nejdéle pokračoval.[10]

JUDr. JÁN MATEJKA, Ph.D.

zástupce ředitele
Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i v Praze

Příspěvek byl publikován v časopisu Bulletin advokacie, 2010, č. 11


[1] Není jistě jen zajímavou náhodou, že tento ústav vzniknul dnem 1. 1. 2010.
[2]
Ústav práva a technologií je organizátorem stálého mezinárodního sympozia Cyberspace a národní konference České právo a informační technologie, garantuje vydávání anglického vědeckého časopisu Masaryk University Journal of Law and Technology a účastní se řady mezinárodních odborných sdružení a grantových konsorcií. Od roku 2009 je Ústav práva a technologií kmenovým pracovištěm rozvojového projektu Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost č. CZ.1.07/2.2.00/07.0471. Rozšíření a inovace vysokoškolského vzdělávání v odvětví práva a technologií.
[3]
Bližší informace podá na požádání redakce a e-mailu revue@law.muni.cz
[4]
Případně vzhledem k technologickému zaměření časopisu ještě příznačněji nedaleko JE Dukovany.
[5]
Pointu samotného názvu článku neprozradím, nicméně jej tímto vřele doporučuji.
[6]
Jak ostatně správně uvádí autor předmětného článku, český ekvivalent tohoto anglického výrazu by se hledal velmi těžko, ve smyslu ustanovení § 97 odst. 3 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném znění, jde o „povinnost osob zajišťujících veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací uchovávat provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací
[7]
Celý návrh je dispozici zde: http://www.concourt.cz/clanek/getfile?id=3121
[8]
Problematika data retention bude ostatně také tématem sekce Information security na mezinárodní konferenci Cyberspace, která se koná na půdě Právnické fakulty Masarykovy univerzity ve dnech 26.-28. 11 v Brně. Více informací na www.cyberspace.muni.cz.
[9]
K problematice interdisciplinarity více Banakar, R., Travers, M., (eds.), Theory and Method in Socio-Legal Research, Oxford: Hart Publishing, 2005
[10]
Tento příspěvek byl zpracován na základě podpory Grantové agentury ČR projektu s identifikačním kódem GA407/09/1823 - Normativní regulace prostředí počítačových sítí se zřetelem k Internetu (2009-2011, GA0/GA)

Rubrika: Aktuality a zprávy Čtenost: 14371 Počet reakcí: 0

Diskuse - komentáře:
ITprávo.cz - Server o internetovém a počítačovém právu; ISSN:1801-4089
Provozovatel: Společnost pro právo informačních technologií (SPIT)
e-smlouvy, nekalá soutěž, daňové aspekty...
rozhlasové a televizní vysílání, e-ziny, reklama...
odpovědnost providerů, internetová kriminalita...
monitorování komunikace na Internetu, ochrana osobních údajů a soukromí, hacking...
ochrana díla na Internetu, ochrana software, ochranné známky, patenty...
postavení NIC.cz, právní povaha doménových jmen, cybersquatting...
odpodvědnost subjektů el. podpisu, aspekty e-podání, dokazování...
rozhodné právo, jurisdikce, vybrané zahraniční a mezinárodní normy...
odkazy, rámy, peer to peer technologie, meta tags, spamming...
cenzura a svoboda projevu, ochrana osobnosti...
rozhodnutí domácích a zahraničních soudů v oblasti práva IT a telekomunikací...
Úvodem
Naše cíle
Co zde najdete...
Hledáme autory
O nás
Čermák Jiří
Hrádek Jiří Matejka Ján Pospíšil Martin Sehnalová Jana Smejkal Ladislav Štědroň Bohumír
Ústav státu a práva AV ČR
Právnická fakulta ZČU
Autorský zákon
Zákon o el. podpisu
Nařízení vl. k el. podpisu
Vyhlášky k el. podpisu
Občanský zákoník
Obchodní zákoník
Z. o mez. právu soukromém
Trestní zákon
Zákoník práce
Telekomunikační zákon
Z. o ochr. osobních údajů
Z. o inf. systémech veř. správy _______________________
Aktuální znění k 1.1.2002
Seřadit dle autora
Seřadit dle data publikace Seřadit dle čtenosti
Seřadit dle počtu reakcí ________________________
Nastavit jako výchozí stránku
Přidat k oblíbeným položkám ________________________
Zobrazit pro tisk
Technická správa
Redakce