Autor zde velmi podrobně analyzuje jak současný vztah výkonu právní praxe v podmínkách informačních technologií (včetně např. otázek týkajících se sociálních sítí, online služeb pro advokáty i klienty, atd.), tak i předvídá další možný vývoj v této oblasti. Samotným základním autorovým argumentačním východiskem je především předpoklad, že současný trh s právními službami je v mnoha směrech neefektivní, dochází k plýtvání s existujícími zdroji, přičemž absentuje skutečné konkurenční prostředí, což dle názoru autora pomalu ale jistě povede k nezbytným budoucím změnám, jejichž předpokládaný rozsah a architekturu autor důkladně popisuje. Autor v tomto dohledu dále dovozuje, že hlavním důvodem pro tyto změny nebude ani tak změna samotného chování poskytovatelů těchto služeb, ale především reálná potřeba trhu motivována chováním jejich spotřebitelů. Autor tak v mnoha směrech kriticky hodnotí dosavadní modely výkonu právnických profesí a pokouší se předvídat jejich další možný vývoj, a to jak pro stránce obsahové, tak i formální. V tomto ohledu pak autor dovozuje, že samotný rozvoj těchto technologií způsobí mimo jiné změnu celkové architektury systému všech právnických profesí, jakož i formy a způsobu poskytování právních služeb. Pozvolna tak autor naznačuje, že některé dosavadní právnické profese mohou postupně zaniknout, zároveň však vyslovuje domněnku, že nová podoba trhu si vyžádá vznik dalších profesí, které budou moci být vykonávány pouze osobami s právnickým vzděláním. Nezřídka pak dovozuje poměrné protichůdný předpoklad, že budoucnost právnických profesí čeká buď prosperita nebo katastrofa, případně v některých popsaných případech též samotný zánik. V tomto smyslu se tak nese nejenom samotný název celé publikace (včetně otazníku[1]), ale především její celkový obsah.

Richard Susskind, autor výše uvedené publikace, se věnuje otázkám vztahu práva a technologie více jak 25 let Výše uvedenou publikací tak Susskind úspěšně tématicky navazuje na většinu své dosavadní tvorby, zvláště pak na poslední publikaci s názvem „The Future of Law“ publikovanou v roce 1996, kde se Susskind pokusil analyzovat dopad rozvoje informačních technologií na tradiční právnické profese.[2]

V celkovém uspořádání obsahu a systematice této publikace je patrná snaha autora o maximální přehlednost, čtivost a informovanost případného čtenáře. V práci nechybí rozsáhlý přehled související literatury (str. 285 – 291) a důkladný seznam v publikaci použitých pojmů (str. 293 - 303), což nutno u publikace tohoto typu ocenit. Stran tohoto přehledu pak autor dále s touto literaturou důkladně pracuje a v textu je blíže systematicky komentuje.

Monografie se člení na osm základních části (kapitol), téma je zkoumáno komplexně, včetně tématické orientace na aktuální technologie, jakož i většiny teoretických i praktických otázek. První kapitola je věnována základním úvodním otázkám, kde se autor věnuje především aspektům historickým a stručně též vybraným otázkám možných výzev současnosti. Druhá kapitola se zabývá samotnou evolucí poskytování právních služeb, kde autor popisuje cestu komoditizace trhu, tedy pozvolného procesu, kdy se jinak exklusivní produkty právnických profesí stávají běžnou komoditou. K tomuto závěru vede autora především skutečnost, že současný vliv a možnosti informačních technologií v této oblasti způsobí pozvolnou revoluci v tomto oboru, v budoucnu tak dojde k nahrazení osob s právnickým vzděláním za odborníci schopní ovládat příslušné technologie. Třetí kapitola se zabývá aktuálními trendy v oblasti technologií, zejména pak online službami a specifickými otázkami podnikání v síťovém prostředí. Čtvrtá kapitola rozebírá právně orientované technologie, které autor označuje jako disruptivní. Tato část tvoří samotné jádro předmětné publikace, kde je obsažen podrobný tematický výklad ve vztahu ke všem hlavním právně orientovaným technologiím, jejichž existence a význam představuje zásadní důvod pro autorovi závěry a teorie ve vztahu k budoucnosti právnických profesí. Kapitola pátá pak predikuje budoucnost a změny při výkonu činnosti podnikových právníků (in-house lawyers). Šestá kapitola se zabývá soudními spory a alternativními způsoby jejich řešení, včetně otázek vyhnutí se těmto sporům. Sedmá kapitola se zabývá zcela klíčovou otázkou přístupu k právu a spravedlnosti, jeho sdělnosti a vzrůstajícím významem právních informačních systémů. U této kapitoly zejména nutno ocenit, že je v textu publikace důsledně pracováno s reálnými problémy, které současné pojetí práva a jeho sdělnosti vyvolává. Výše uvedené kapitoly jsou korunovány v části osmé obsahující jasný závěr a prognózu autora na budoucnost právnických profesí. Vzhledem k nezanedbatelnému praktickému zaměření publikace je třeba především ocenit, že autor zvolil cestu praktickou a popisnou, nikoliv pouze teoretickou či doktrinární.

       Vlastní text publikace je zpracován srozumitelně, se znalostí věci, a především prakticky, což rozhodně není na překážku srozumitelnosti výkladu. Přináší také několik nových poznatků. Nejednou zaujme plodnou argumentací. Celkově je zde třeba ocenit, že zpracování tohoto tématu dospělo do fáze, kdy je srozumitelně, samostatně a především důkladně podán výklad naprosté většiny míst příslušné právní úpravy. Jen výjimečně lze najít některé otázky, které by si zasluhovaly o něco více autorčiny pozornosti.

Celkově vzato považuji tuto publikaci za velmi přínosnou, přehlednou a svým způsobem i v mnoha směrech ojedinělou na evropském i světovém trhu, neboť v obdobné šíři zatím nebylo nic v této oblasti zpracováno. Publikace je navíc psána způsobem srozumitelným široké odborné právní i laické veřejnosti. Autor totiž v řadě případů volí stručné a poměrně výstižné konstatování, které podstatu věci obvykle objasňuje daleko lépe, než komplikované a složité výklady. Publikaci lze díky svému zaměření a komplexnímu pojetí tématu doporučit nejen pro studenty právnických fakult, ale především pro všechny praktikující právnické profese, jakož i pro všechny další odborníky aplikující právo či příbuzné obory. Publikace pak také představuje velmi významný zdroj pro jakoukoliv další diskusi nad otázkou další budoucí povahy právních služeb.[3].

Ján Matejka

[1] V tomto ohledu pak autor mimochodem uvádí, že smyslem otázníku v názvu publikace je především snaha ujistit čtenáře o tom, že publikace se věnuje spíše otázce, zda právní profese mají budoucnost, než samotné předpovědi jejich zániku.Sám autor přiznává, že se v tomto ohledu nechal inspirovat dalšími texty s podobným názvem, viz např. Postman, N., The End of Education (New York, Vintage, 1995) a Kessler, A., The End of Medicine (New York, Collins, 2006)

[2] Ve své době tato kniha získala velkou pozornost a s odstupem času nezbývá než připustit, že celá řada před­povědí, které se tehdy zdály velmi nepravdě­podobné, došla naplnění.

[3] Tento příspěvek byl zpracován na základě podpory Grantové agentury ČR projektu s identifikačním kódem GA407/09/1823 - Normativní regulace prostředí počítačových sítí se zřetelem k Internetu (2009-2011, GA0/GA)