V edici Nakladatelství LINDE Praha nazvané „Monografie. Praktická právnická příručka“ se nedávno objevila zajímavá publikace s názvem „Ochrana osobních údajů v aplikační praxi“ od osvědčeného tandemu autorů JUDr. Václava Bártíka a JUDr. Evy Janečkové. Přinášíme Vám stručnou recenzi této zajímavé publikace.

Publikace ovšem není jen praktickou příručkou (jak naznačuje název edice, v níž vyšla), ale místy i relativně důkladným komentářem především k aktuální české právní úpravě ochrany osobních údajů a nezřídka i hlubším zamyšlením nad podstatou práva ochrany osobních údajů a dat; v naprosté většině svých pasáží však obsahuje především prakticky orientovaný popis a návody příručkového charakteru. Publikaci tak možno považovat mimo jiné za svého druhu rozsáhlý a komentovaný výtah z celé řady materiálů, včetně souvisejících rozhodnutí a stanovisek Úřadu pro ochranu osobních údajů a souvisejících právních předpisů. Publikace tak představuje pokračování úspěšné řady titulů tohoto nakladatelství, které se věnují především praktickým právním otázkám, v tomto ohledu jde o již 3. aktualizované a rozšířené vydání, které reaguje na změny v legislativě dopadající do celé řady oblastí, zejména pak oblasti bankovnictví, zdravotnictví a otázek spojených s užíváním identifikačních údajů. Publikace je rozšířena o nové problémy a otázky, které se objevily v souvislosti se zpracováním osobních údajů, jako je elektronická komunikace a rozesílání nevyžádaných obchodních sdělení, nebo některé otázky z pracovního práva.

Autorský kolektiv je tvořen zkušenými pracovníky dlouhodobě se zabývající tématem práce. První z autorů je JUDr. Václav Bartík, který působil od roku 2000 na Úřadu pro ochranu osobních údajů, nejdříve jako vedoucí právního oddělení, poté jako ředitel odboru legislativního a právního a později jako ředitel odboru právní podpory. V současné době je zaměstnán v České národní bance jako právník na úseku ochrany spotřebitele a předseda pracovní komise Legislativní rady vlády pro soukromé právo. Druhý z autorů JUDr. Eva Janečková v současné době dokončuje doktorské studium a od roku 2005 působí na Úřadu pro ochranu osobních údajů. Oba autoři pravidelně publikují a v oblastech úzce se vztahujícím se k tématu publikace mají bohaté zkušenosti.

Z obsahu jednotlivých kapitol je již na první pohled zřejmá praktická zkušenost a zájem obou autorů o tuto problematikou, samotné celkové uspořádání obsahu a systematika publikace pak nasvědčuje cílené snaze autorů o maximální přehlednost a aplikovatelnost jejich textu v praxi. Jednotlivé kapitoly jsou řazeny systematicky a svým zaměřením reflektují jak většinu skutečně aktuálních otázek, tak i existující problémy praxe. V tomto ohledu je ke škodě práce snad jen to, že v některých ohledech lze v textu spatřovat jistou nekompaktnost, projevující se tematickou nevyvážeností jednotlivých kapitol, což je však patrně způsobeno volbou vhodných okruhů na úkor jiných. Struktura práce v tomto ohledu samozřejmě mohla být zvolena jinak, možná i lépe, např. kompletním výkladem realizovaným na úrovni jednotlivých odvětví, případně toliko na část obecnou a zvláštní, kde budou realizovány oba tyto přístupy. Některé dosavadní části by tak mohly být pojaty jednotně, případně pouze v rozsahu své zvláštnosti vůči jinak obecnému pojetí. To je však pohled značně subjektivní, který nevypovídá nic o kvalitě práce.

Vlastní text je zpracován především srozumitelně, s praktickou znalostí věci, a odborným stylem, který rozhodně není na překážku srozumitelnosti výkladu. V zásadě však nepřináší nové poznatky, to však není ani jeho ambicí, nezřídka naopak zaujme brilantní argumentací. Oba autoři při výkladu vycházejí z recentní literatury, využívají vlastní odborné studie již publikované, jakož i další všechny nezbytné prameny. V tomto ohledu nelze prakticky orientovanému textu nic vytknout.

Lze nepochybně souhlasit s tvrzením umístěným hned v úvodu této práce, že problematika ochrany osobních údajů „zasahuje do většiny oblastí lidského života a v různých obdobách se pak dotýká prakticky všech osob, ať již se nachází v pozici správce, který zpracovává osobních údaje, nebo v pozici subjektů osobních údajů, jehož údaje jsou zpracovávány.“ Tomuto účelu zjevně slouží i zvolená systematizace výkladu publikace, která je vnitřně strukturována do osmi nosných a obsahově relativně vyvážených částí, které jsou dále vnitřně členěny. První část je pojmenována průvodce subjektu údajů bankovním procesem (str. 11 - 43), kde autoři popisují základní režim nakládání s osobními údaji v bankovním sektoru, a to včetně otázek otevírání a vedení bankovního účtu, tedy zcela praktickou problematiku dotýkající se téměř každého. Druhá část (str. 45 - 62) se zabývá problémy při zpracování osobních údajů v souvislosti se správou nemovitostí, kde jsou řešena velmi různorodá, s tématem práce však související témata týkající se bytového práva, včetně kamerových systémů v bytových domech a zveřejňování dlužníků nájemného. Třetí kapitola (str. 63 - 96) se věnuje vybraným problémům ochrany osobních údajů při činnosti obce, tedy vysoce žádoucímu tématu, které je v praxi velmi často opomíjeno, o čemž svědčí nebývalé množství správních deliktů v této oblasti. Čtvrtá část (str. 99-120) se zabývá obdobnými aspekty zdravotnického právu, včetně aspektů informovaného souhlasu a povinnosti mlčenlivosti. Pátá kapitola (str. 122 - 134) se zabývá problematikou rodných čísel a jejich zvláštní právní ochranou, včetně otázek užívání DIČ a používáním rodného čísla exekutory. Šestá kapitola (str. 137-151) pak odpovídá na otázky monitoringu zaměstnanců, kde stranou řešení nezůstávají otázky kamerových systémů na pracovišti, sledování emailu a monitorování služebních automobilů. Předposlední (sedmá) kapitola (str. 153 - 190) je z pohledu tematické orientace nejrozsáhlejší, zabývá se oblastí personalistiky, včetně celé řady zásadních otázek ve kterých je v praxi velmi často chybováno (oznamovací povinnost správce ve smyslu §ú 16 zákona, zveřejňování údajů o mzdě a platu, jakož i zpracováním osobních údajů dle zákoníku práce, atd.). Osmá a zároveň poslední část (str. 193 - 218) se zabývá celou řadou vybraných problémů, které vzhledem ke své různorodosti nemohly být zařazeny do jedné z kapitol uvedených výše, patří sem zejména otázky využívání platebních a věrnostních karet, zasílání (ne)vyžádaných obchodních sdělení a monitorování telefonických hovorů. Závěr publikace pak obsahuje některé přílohy, kde jsou kromě aktuálního zákona o ochraně osobních údajů uvedeny také vzory smluvních doložek a související rozhodnutí Evropské komise. Publikace má rovněž proveden praktický rejstřík (str. 309) a seznam použité literatury a materiálů Úřadu pro ochranu osobních údajů (str. 304).

Z popsané struktury publikace je zřejmá praktické šíře, v níž se autoři tématu věnují. Publikace se zda v tomto ohledu na první pohled vyčerpávající, jen velmi výjimečně lze vyslovit domněnku, že některé otázky mohly být rozvedeny či komentovány o poznání více. Uvedené je však patrně dáno jak šířkou zvoleného tématu, tak i nepřeberným množstvím skutkových dějů, které toto téma pokrývá. Vzhledem ke skutečnosti, že obecné povědomí o právních aspektech ochrany osobních údajů a dat je v současné době velmi zkreslené, jakož i k nedostatku prakticky orientované literatury na toto téma, nezbývá, ostatně podobně jako autoři, doufat, že publikace upozorní na některá nesnadná úskalí této problematiky a tím odstraní dosavadní mýty, které v této oblasti bohužel stále panují.

Celkově vzato považuji recenzovanou publikaci za koncepčně vhodně pojatou, vysoce prakticky orientovanou a v tomto ohledu také přínosnou Je psána způsobem srozumitelným široké právní veřejnosti a aplikační praxi. Recenzované  dílo je tak dle mého soudu kvalitním a všestranně využitelným textem. Publikace by rozhodně neměla uniknout pozornosti nikoho, kdo se ochranou osobních údajů zabývá, lhostejno, zda tak činí při své právní, administrativní či jiné praxi. Publikace by tak neměl zůstat nepovšimnuta, lze ji doporučit každému, kdo touží po kvalitní prakticky orientované literatuře, která kvalifikovaně nalézá jasné odpovědi na v praxi nezřídka opomíjená témata.