Ke Štědrému dnu Vám přinášíme krátký exkurz do vývoje ochrany díla zpřístupněného prostřednictvím Internetu v Německu. Nejde o žádný veledůležitý článek, ale může být pro leckoho zajímavý.
Ochrana práva na Internetu je pro německé odborné kruhy velice aktuální téma, které má zároveň velmi praktický význam. Tato anaylýza zhruba odpovídá vývoji právních názorů a nauky z počátku roku 2001. Prameny práva odpovídají stavu ke konci roku 2001 (odraz nových norem v nauce je vždy opožděn).
Vzhledem k přijetí směrnice ES o Informační společnosti (viz níže) a s tím spojenému ustanovení práva na “sdělování díla veřejnosti”, lze nyní očekávat jednotnější výklad hlavně v otázce posouzení publikování díla na WWW stránce (zpřístupnění díla prostřednictvím Internetu).
Problematika okolo rozhodného práva je nadále otevřená. Uvidíme, jak ovlivní názory na tuto oblast zavedení institutu “sdělování díla veřejnosti”, neboť doposud neexistovala shoda ani na tom, kolik způsobů užití díla zpřístupnění takového díla prostřednictvím Internetu v sobě vlastně zahrnuje.
Prameny práva
Prameny autorského práva v SRN jsou
- mezinárodní smlouvy, kterých je SRN signatář – např. Copyright Treaty WIPO, Bernská úmluva
- předpisy ES – např. směrnice 91/250EWG (91/250/EHS) ze dne 14.května 1991, o právní ochraně počítačových programů a nyní též směrnice 2001/29/EG (2001/29/ES) ze dne 22. května 2001, tzv. směrnice o Informační společnosti.
- a především zvláštní zákon – Gesetz über Urheberrecht und verwandte Schutzrechte – Urheberrechtgesetz – UrhG -zákon o autorském právu a příbuzných chráněných právech
Rozbor problematiky
V rozborech této problematiky jsou určena 3 základní situace:
1. publikování díla na WWW-stránce (upload)
2. prohlížení díla při pouhém brouzdání sítí
3. zkopírování díla na paměťové médium (download)
Publikování díla na WWW-stránce (upload)
Prvotní zpřístupnění díla podléhajícího ochraně UrhG na internetovém serveru označují termínem “Zuverfügungsstellen”, který by v češtině mohl být analogický k termínu “dát k dispozici”. Mezi odborníky jsou v současnosti podporovány 3 interpretace významu slova “Zuverfügungsstellen” .
1. tato teorie popírá možnost použití §17 UrhG – Verbreitung (šíření) pro případ analogie s termínem “Zuverfügungsstellen”, které má jiný význam než termín Verbreitung – šíření. Tímto chtějí naznačit, že pouhé dání díla k dispozici na serveru připojenému k Internetu není porušením autorského práva. Tato teorie je již překonána.
2. druhá teorie je založená na analogii termínu “Zuverfügungsstellen” k ustanovení §20 UrhG – Senderecht – Právo na zhodnocení díla
3. třetí teorie, která je v současné době podporována i ze strany WIPO a ES – ustanovení čl. 8 Copyright Treaty se opírá o ustanovení §15 odst.2 UrhG, který se týká institutu “Recht des öffentlichen Wiedergabe (zpřístupňování veřejnosti - sdělování díla veřejnosti)”. V současné době probíhá implementace ustanovení Copyright Treaty WIPO do spolkového zákonodárství. Ostatně, to je nyní vzhledem k přijetí směrnice o Infromační společnosti (2001/29/ES) na jaře roku 2001 (která právo na “sdělování díla veřejnosti “ ve svém článku 3 definuje) nezbytné.
Další důležitou otázkou, kterou se německé právo zabývá je otázka rozhodného práva. V případě, že porušení nastane, se musíme zabývat otázkou, zda aplikovat rozhodné právo státu, kde je dílo uloženo (místo serveru) nebo státu, odkud je dílo staženo.
Podobná otázka byla celá 80.léta řešena v souvislosti s satelitním vysíláním. Konečné rozhodnutí nám poskytla EG Richtlinie z 27..9. 1993, Amtsblatt L 248/15 (Směrnice 93/83/EHS), která rozhodla, že v tomto případě se bude aplikovat právo státu, ze kterého se vysílá.
Nakonec nebylo možné použít analogicky všech těchto rozborů, ale důsledný rozbor celé problematiky, jistě urychlí zažití názoru, že jde o místo, kde je umístěn server, který obsahuje zpřístupněné (uploadované) dílo (data).Tato problematika je ale nadále sporná.
Prohlížení díla při pouhém brouzdání sítí
Také v této oblasti není zatím ze strany odborníků interpretace jasná. První skupina zastává stanovisko, že samotné nahlédnutí na dílo uložené na discích serveru je Vervielfältigung (rozmnožování) ve smyslu čl.16 UrhG. Druhá skupina zastává liberálnější přístup, když za Vervielfältigung ve smyslu čl.16 UrhG považuje až dlouhodobým přisvojením – trvalým zkopírováním na paměťové medium počítače koncového uživatele - "brouzdače".
Při prohlížení díla při brouzdání je možné aplikovat jak výše zmíněné právo státu, kde je umístněn server, ale také právo místa, ze kterého se připojujeme na Internet tzv. jurisdikci Bereitstellungslandes.
Kopírování díla na paměťové médium (download - trvalé uložení rozmnoženiny).
V tomto případě jde o Vervielfältigung (rozmnožování) ve smyslu čl.16 UrhG. O tom nemůže být pochyb. Viz například směrnice 91/250EWG ( o právní ochraně počítačových programů) ze dne 14.května 1991, Amtsblatt L 122/42 ve vztahu k software a směrnice o Informační společnosti u ostatních děl.
V oblasti určení rozhodného práva při kopírování díla ze serveru na paměťové medium uživatelem (záměrné používání uživatelem – ne uživatelova počítače, protože jde o osobní zodpovědnost uživatele i pokud toto provádí na jiném počítači – např. v práci či v i-cafe) je podle převažujícího názoru odborníků v SRN aplikovatelné rozhodné právo země umístnění serveru a zároveň země místa ze kterého se připojujeme na internet. Možnost aplikace obou právních řádů má zabránit možné beztrestnosti v případech, kdy server s díly chráněnými AZ je umístněn v zemi, která je tzv. Urheberrechtparadies – místem, kde nejsou dodržována základní pravidla z oblasti autorských práv a které nejsou signatáři mezinárodních dohod z této oblasti.
Problematika rozhodného prava se však nadále vyvíjí a rozhodně nejde o definitivní závěry.
|
