Stávající právní úprava centrální adresy je nejenom velmi neuspořádaná, ale také (a to zejména) velmi neurčitá; navíc je upravena hned ve dvou zákonných normách a to značně rozdílně. Tento článek se snaží nastínit základní principy, jakož i východiska a chyby.
Velmi neurčitý pojem "centrální adresa" byl do právního řádu České republiky zaveden téměř současně dvěma zákony, a to zákonem č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách a zákonem č. 28/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Zřízení tohoto institutu je důsledkem požadavků citovaných zákonů na uveřejňování některých (zákonem předpokládaných) informací o veřejných dražbách a o veřejných zakázkách v elektronické podobě a to způsobem umožnujícím dálkový přístup.
Dvě zákonné normy - dvě různé úpravy téhož?
Právní úprava centrální adresy a její správy, obsažená ve výše uvedených zákonech, není navíc úplně totožná:
Zákon č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách
podle § 2 písm o) je centrální adresou "jediné místo, kde jsou ve veřejně přístupném informačním systému (Internet) uveřejněny informace určené tímto zákonem nebo informace poskytnuté dobrovolně ostatními účastníky dražeb",
podle § 2 písm. p) je správcem centrální adresy je "osoba organizující za úplatu uveřejnění informací určených tímto zákonem nebo informací dobrovolně poskytnutých ostatními účastníky dražeb"
Zákon č. 199/1994 Sb.,ve znění zákona č. 28/2000 Sb.
podle § 2 písm. n) je centrální adresou "místo, kde jsou ve veřejně přístupném informačním systému (Internet) uveřejněny informace určené tímto zákonem"
podle § 2 písm. o) správcem centrální adresy je "osoba organizující za úplatu uveřejnění informací určených tímto zákonem nebo informací dobrovolně poskytnutých zadavateli".
Oba zákony upravují podmínky výkonu funkce správce centrální adresy shodně (zákon č. 26/2000 Sb. v § 62 a zákon č. 199/1994 Sb.,ve znění zákona č. 28/2000 Sb., v § 64d), avšak způsobem, jehož aplikace je nesporně značně obtížná. K rozdílům pak netřeba nic dodávat, snad jen tolik, že uvedené není navíc ani pravdivé. Internet jednoznačně neni informačním systémem - jak se nám zákonodírce snaží tvrdit :-).
Jaké jsou tedy základní nedostatky této zákonné úpravy?
Mezi základní nedostatky stávající právní úpravy pak nepochybně patří zejména to, že neupravuje: kdo, jakým způsobem a na základě jakých kriterií vybírá jejího správce (resp. provozovatele), jaké předpoklady musí správce splňovat, jaká jsou jeho práva a povinnosti, jaký obsah má mít provozní řád, který je uchazeč o tuto funkci povinen předložit Úřadu pro veřejné informační systémy ke schválení (samo schvalování interní normy podnikatelského subjektu orgánem státní správy je poněkud neobvyklé), v čem spočívá "závažné pochybení", na jehož základě může Úřad pro veřejné informační systémy schválení provozního řádu zrušit (jde o zvláštní sankci - zrušení schválení provozního řádu, aniž tento mezitím doznal změny), jakou formu má mít oprávnění k výkonu funkce správce centrální adresy (pověření, licence, smlouva, eventuelně i jiná forma) a jakým způsobem může dojít k jeho odnětí (zrušení schválení provozního řádu nemůže mít podle stávající úpravy žádný efekt) atd.
Platná právní úprava není také v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb.
Jakkoliv byla (již ve svém počátku) právní úprava centrální adresy, obsažená v zákoně o veřejných dražbách a v zákoně o zadávání veřejných zakázek shledána problematickou, bylo nutné přistoupit k její aplikaci a zajistit, aby s nabytím účinnosti obou zákonů bylo právnickým a fyzickým osobám umožněno plnit v plném rozsahu informační povinnosti, které jim tyto zákony ukládají. Upřesnění některých ustanovení zákona bylo provedeno nařízením vlády č. 168/2000 Sb., o centrální adrese, a otázka výběru správce centrální adresy byla vyřešena usnesením vlády ze dne 31. května 2000 č. 526, kterým byl výkonem této funkce pověřen státní podnik Česká pošta.
V návaznosti na vydání nařízení vlády č. 168/2000 Sb. bylo citovaným usnesením vlády uloženo ministru a vedoucímu Úřadu vlády zpracovat ve spolupráci s předsedou Úřadu pro státní informační systém (nyní Úřadu pro veřejné informační systémy) a vládě do 30. června 2001 předložit návrh nové právní úpravy centrální adresy a její správy (dle plánu legislativních prací vlády šlo o návrh zákona). Usnesením vlády ze dne 25. července 2001 č. 772 byl tento úkol změněn na úkol Návrh řešení centrální elektronické vývěsky.
O co se stávající právní úprava centrální adresy opírá?
Jde zejména o následující dokumenty:
Státní informační politika (usnesení vlády č. 525 ze dne 31.5.1999)
Koncepce budovaní informačních systémů veřejné správy (usnesení vlády č. 1059 z 11.10.1999),
Akční plán realizace Státní informační politiky, (usnesení vlády č 527 z 31.5.2000).
Jaká je úprava v Evropských společenstvích?
V Evropských společenstvích je pro obdobné účely provozován systém TED (Tenders Electronic Daily). Tento systém je elektronickou verzí doplňku (dodatku) S serie Official Journal EU - nástroje, kterým se zveřejňuje závazná legislativa Evropské unie. Tento systém je nejsnadnější cestou k získání informací o průměrně 500 veřejných zakázkách denně. Jedná se tedy o významný informační zdroj, zejména využitelný pro malé a střední podniky. Uvedené informace jsou k disposici ve všech 11 oficiálních jazycích Evropské unie a jsou denně aktualizovány. K disposici je i CD verze všech aktuálních veřejných zakázek, aktualizace dvakrát týdně, zpoplatněno.
Jaké jsou výhledy do budoucna?
V současné době probíhají práce na nové zákonné úpravě této problematiky. Předpokládá se začlenění celé této úpravy do zákona č. 365/2000 Sb o informačních systémech veřejné správy. O dalších novinkách v této oblasti Vás budeme informovat.
|
