dnes je středa 13. 11. 2019

Aktuality a zprávy
Slovník základních pojmů
E-obchod
IT a média
Odpovědnost a delikty
Ochrana osobních údajů a dat
Autorská a průmyslová práva
Ochrana doménových jmen
Elektronický podpis
a podání
Mezinárodněprávní aspekty
Další právní aspekty Internetu
Související oblasti
Judikatura
Odkazy a zdroje
Diskuzní fórum
Najdi:


GNU/GPL - otázky a odpovědi <3. 1. 2002> <Čermák Jiří>
Tímto článkem volně navazuji na svůj článek "GNU/GPL - právní rozbor licence" Zabývá se některými možnými řešeními problematiky okolu GNU, přináší pohled do zahraničí a též se zabývá komerčním (běžným) software a uzavíráním smluv okolo počítačových programů vůbec.

Jak je to s platností respektive existencí GNU/GPL v zemích EU nebo USA ?

Jak jsem již zmínil, hlavním problémem GNU/GPL v rámci práva ČR není její obsah, ale vlastně její neexistence - není platně uzavřena jako dvoustranný úkon.
Zákonodárství ES (směrnice, nařízení) se této problematice přímo nevěnuje, byť harmonizace na poli práva autorského je poměrně značná. Samotná směrnice o právní ochraně počítačových programů (91/250/EHS) žádný požadavek na udílení oprávnění k užití programu výhradně smlouvou neobsahuje. Naopak její znění je koncipováno tak, aby umožnilo různé přístupy k této otázce. I některé další evropské normy jsou vytvořeny s ohledem na skutečnost, že ne ve všech státech púatnáctky je třeba udílet oprávnění k užití software autorskoprávní (licenční) smlouvou. Například směrnice o ochraně spotřebitele z hlediska smluv sjednávaných na dálku (97/7 ES) pamatuje na to, že šíření počítačových programů (zde komerčních) může spadat pod kupní smlouvu (porovnej čl 6 odst. 3 této směrnice).
Proto je třeba hledat odpověď v jednotlivých národních normách států evropské patnáctky.
Přiznávám, že neznám dostatečně tyto normy. Je třeba nejen dobře znát autorské zákony těchto států a zjistit, zda požadují striktně formu smlouvy pro udílení licence (což může být i věc výkladu), ale hlavně pak znát velmi podrobně i obecné otázky smluvního práva, hlavně jak široce je možno vykládat tzv. konkludentní uzavření smlouvy (viz dále) a zda se na šiření software striktně uplatňuje licenční smlouva nebo smlouva jiná (například kupní)(viz dále). Tak hluboko mé znalosti nesahají. Nevím ale o tom, že by byla platnost GNU/GPL v EU zpochybněna (máte-li opačné informace, dejte mi, prosím, vědět). Je však klidně možné, že do této problematiky nechce nikdo moc šťourat a že i v některých státech EU je situace obdobná jako u nás.
Například v Německu se podle dostupných informací na šíření software neaplikuje bezvýhradně licenční smlouva, ale například smlouva kupní (u běžného komerčního balíkového software) nebo jiný druh smlouvy (např u freesoftware) a na různá licenční ujednání (EULA, GNU/GPL) se pak nahlíží jako na všeobecné obchodní podmínky, které jsou spjaty s šířeným software a které musí uživatel dodržovat. K tomu je třeba připomenout, že v Německu existuje zvláštní zákon o všeobecných obchodních podmínkách (AGBG), který upravuje individuálně sjednané obchodní podmínky mezi stranami, což má též svůj význam.

V USA se též zdá, že GNU/GPL je právně v pořádku. Sice US Copyright Act používá pojem "Licence Agreement" (licenční smlouva), ale nezdá se, že by striktně požadoval pouze formu smlouvy k udílení souhlasu k užití díla. Navíc je americký (obecně anglosaský, tedy i britský) "copyright system" založen na jiných principech než kontinentální evropská autorskoprávní ochrana, ale to je na dlouhé povídání. Proto nelze automaticky tyto systémy porovnávat, byť ve výsledku se můžou jevit jako velmi podobné.
Kromě toho v USA pohlížejí na uzavírání smluv trochu jinak než v kontinentální Evropě. Autorskému právu USA se docela věnuji, ale je možné, že jsem něco přehlédl nebo si špatně vyložil. Proto případné připomínky nebo výtky vítám.


Pokud je GNU/GPL neuzavřená, pak není platně uzavřená ani žádná licenční smlouva u komerčního software koupeného v obchodě, staženého z internetu nebo získaného na CD rozšiřovaném s časopisem. Zde také chybí dojití potvrzení o přijetí návrhu navrhovateli (tvůrci programu). Používám tedy tento software nelegálně ?

Tato problematika byla již naťuknuta výše. Je pravda, že určité komplikace s posouzením legality užívání takového software tu vznikaji. Oproti "free software" tu je ale ten hlavní rozdíl, že nedochází k dalšímu šíření díla (programu). K samotné instalaci (což je z právního hlediska rozmnožení dila), spuštění či vytváření záložní kopie má "opravněný uživatel" povolení přímo ze zákona (zákonná licence - §66 AutZ). Oprávněnému uživateli počitačového programu tedy dává přímo zákon některá oprávnění a omezuje tak práva autora programu. Zde se pak dostáváme k otázce vymezení pojmu "oprávněný uživatel" ve smyslu §66 AutZ

Můžeme rozlišovat tři základní možné varianty:

a) Je jím pouze ten, kdo řádně uzavřel licenční smlouvu k software ve smyslu § 12 AutZ
b) Je jím i ten, kdo oprávněně nabyde rozmnoženinu software (například koupí si komerční software)
c) Je jím osoba ad b), ale za předpokaldu, že se navíc řídí "licenčními podmínkami" připojenými k software (EULA atp.)

Pokud bychom se drželi bezvýhradně varianty a), pak skutečně je i drtivá většina komerčního software užívána nelegálně, protože ona licenční smlouva (jako dvoustranný úkon) není povětšinou uzavřena.
Varianta b) i c) pak tento problém u komerčního software řeší, protože není třeba uzavírat licenční smlouvu ve smyslu § 12 AutZ, ale postačí rozmnoženinu software řádně získat (u komerčního software nejčastěji zakoupit)."Oprávněný uživatel" by pak mohl nakládat s dílem v rozsahu §66 AutZ, což zahrnuje veškeré smysluplné nakládaní s komerčním software.
Rozebírat varianty b) a c) není smyslem tohoto článku.

K tomu, že je třeba "oprávněného uživatele" posuzovat spíše ve smyslu variant b) či c) se začiná klanět i naše nauka (zmiňovaná směrnice o ochraně počítačových programů tomu nebrání, spíše naopak) a asi nechtěně i zákon. Pravděpdobně nedůsledná implementace směrnice 97/7/ES do našeho občanského zákoníku se projevuje i tím, že v § 52 odst. 1 ObčZ se hovoří, že úprava spotřebitelských smluv se vztahuje na kupní smlouvu, smlouvu o dílo a další smlouvy podle části osmé občanského zákoníku (nikoliv tedy na licenční smlouvu dle autorského zákona). Přitom v §53 odst 7 písm.d) hovoří o počítačových programech, které se právě podle tradičního pojetí šiřili pod smlouvu licenční, která však vůbec do zvláštní úpravy spotřebitelských smliuv nespadá. Pravděpodobně šlo o "kouzlo nechtěného" (doslovné převzetí výčtu čl 6 odst. 1 směrnice), ale svým způsoebm hovoří ve spospěch variant b) či c), tedy obecně snaze nahlížet na software jako na zboží, které se kupuje, nikoliv ke kterému se uděluje licenční smlouva k užití.

Vše výše uvedené ale neřeší problém free software. Jeho podstatou je další šíření (tím se liší od komerčního software) a oprávnění dále program šířit zákon oprávněnému uživateli (jakkoliv tento pojem vyložíme) neuděluje. K dalšímu šíření počítačového programu je třeba uzavřít licenční smlouvu ve smyslu § 12 AutZ.


Existuje česká verze GNU/GPL (www.zastudena.cz). Řeší to celý problém ?

Hlavním problémem GNU/GPL není její obsah, ale otázka jejího uzavírání. Přepracováním znění této licence se tento problém pochopitelně nemůže vyřešit.
Z obsahového hlediska je GNU/GPL v pořádku. Jenom snad § 49 AutZ, který pod sankcí neplatnosti požaduje sjednání výše odměny nebo určení, že je licence udílena bezplatně, může trochu činit potíže. Já si ale myslím, že z GNU/GPL poměrně jednoznačně vyplývá bezúplatnost, byť to tam není zcela otrocky a výslovně uvedeno. Proto se domnívám, že není třeba jí přepracovávat.
Přestože není na české verzi GNU/GPL nic špatného, problém to neřeší.


Vyučuji programování v Unixu a studentům dávám k dispozici mnou vytvořené ukázkové programy. Samozřejmě s nimi neuzavírám licenční smlouvy. Znamená to, že mé programy používají nelegálně? Dovedeno ad absurdum, postupuji protizákonně já, když je na přednáškách a cvičeních vybízím, aby programy používali (tj. vytvářeli kopie, spouštěli a experimentovali s modifikacemi) - tedy je navádím k nelegální činnosti?

Licenci (souhlas k užití díla) je třeba udělit smlouvou (ta je k dalšímu šíření software nutná - § 66 AutZ nám nepomůže), která může být uzavřená různými způsoby. Pouze jednou (a řekl bych, že v běžném životě nejméně využívanou) možností je uzavžení smlouvy písemně. Vedle toho může být smlouva uzavřena ústně nebo tzv. konkludentně.
Písemná smlouva je typicky vyjádřena na listině a stvrzena podpisy obou stran. Písemná forma smlouvy je vyžadována jen ve velmi málo případech a ani licence k užití autorského díla (programu) nemusí být udělena písemně. Postačí tedy uzavření smlouvy ústně nebo konkludentně.
Ústní smlouva by byla například uzavřena na základě takovéhoto rozhovoru: "Hele, tady tenhle můj program můžeš užívat 5 let za 200,-Kč" "Jo, to beru, tady máš svých 200,-kč"
Konkludentní způsob uzavření smlouvy znamená, že obě strany jednají takovým způsobem, ze kterého je zřejmý úmysl smlouvu uzavřít a kterým jsou naplněny podstatné znaky této konkrétni smlouvy. Nejde pak o výslovný (písemný nebo ústní) projev vůle. Konkludentní uzavření smlouvy je velmi běžné.
Například když si kupujeme rohlík v samoobsluze, tak vlastně s nikým nemusíme prohodit ani slovo a přitom dojde k platnému uzavření kupní smlouvy - vystavení rohlíku na pultu je chápáno jako výzva k uzavření smlouvy, vybrání rohlíku, přinesení rohlíku ke kase je návrhem na uzavření smlouvy ze strany kupujícího, namarkování ceny do kasy je přijetím návrhu na uzavření smlouvy ze strany prodávajícího, zaplacení ceny je splněním smluvní povinnosti ze strany kupujícího, odnesení rohlíku domů je splněním smluvní povinnosti ze strany prodávajícího (vydání prodávané věci).
Je to trochu krkolomné, ale snad je to k pochopení. Všechny tyto způsoby uzavírání smlouvy (písemně, ústně, konkludentně) mají ale splněnou tu podmínku, že se navrhovatel doví o přijetí návrhu osobou, které byl návrh učiněn. Tím je také smlouva uzavřena. To ale bohužel není splněno u stávajícího způsobu (ne)uzavírání GNU/GPL
V dotazovaném případě půjde tedy o uzavření smlouvy ústně nebo konkludentně a licence (souhlas k užití díla) je řádně udělena.
V jiných případech si opět budeme muset pomoci přes "oprávněného uživatele" a §66 AutZ. Ovšem za předpokladu, že nejde o další šíření díla.


Jaká jsou možná řešení celé problematiky okolo GNU/GPL ?

Těžko lze požadovat změnu obecné normy upravující uzavírání smlouvy (§ 43 a násl. občanského zákoníku), protože v 99,9% případů je zcela logický požadavek na to, aby se navrhovatel dozvěděl o souhlasu s obsahem návrhu od osoby, které byl návrh učiněn. Těžko si představit situaci, kdy by navrhovatel-prodejce dal inzerát o prodeji vozu (návrh na uzavření smlouvy), někdo si jej přečetl (potenciální kupec), souhlasil by s ním a aniž by o tom dal vědět navrhovateli (prodejci), tak by smlouva byla uzavřena. To je samozřejmě nesmysl.
Jinou možností tedy je změna některých ustanovení autorského zákona a s ohledem na zvláštní povahu software umožnit (například jen pro tato specifická díla) udělování souhlasu k užití díla (licenci) jednostranným úkonem, například prohlášením. Pak by každý, kdo by jednal v souladu s podmínkami uvedenými tomto prohlášení, užíval toto dílo (software) zcela legálně.
K tomuto řešení (pochopitelně dopilovanému a správně formulovanému) bych se já osobně přikláněl. Tato varianta je nakonec snad i na základě mých osobních názorů a konzultací připuštěna v novém komentáři k autorskému zákonu.[1]


Není tento problém celý vyumělkovaný, není to dílo chorých hlav pomatených právníků, kteří zas nevědí, kam rejpnout ?

Svým způsobem s tímto názorem souhlasím. Já osobně bych se snažil obhájit všemi možnými prostředky platnost GNU/GPL i za současného stavu a pokud by se to nepodařilo (což by se asi nepodařilo), tak alespoň zamezit zneužití současného stavu případnými vykuky.
Nepovažuji tedy celou problematiku z praktického hlediska za zvlášť ožehavou. Chtěl jsem jen poukázat na určit problémy spojené s právem a software obecně a trochu pozměnit i zatím značně rozšířené povědomí, že Internet (který s free software poměrně souvisí) je svébytným světem, kde nelze aplikovat platné zákony a už vůbec je nelze vymáhat.
Je jisté, že určitá míra právní jistoty je velmi důležitá a pomáhá celkovému rozvoji (nejen Internetu), protože člověk jaksi ví, na čem je a nemusí se až tolik bát, že se nakonec vše obrátí proti němu, že o vše přijde, zavřou ho až zčerná a čert ví co ještě.


Poznámky:

[1] Kříž, Holcová, Kordač, Křesťanová: Autorský zákon a předpisy související - komentář, Linde, 2001, strana 84

Rubrika: Autorská a průmyslová práva Čtenost: 6980 Počet reakcí: 9

Diskuse - komentáře:
   03 Jan 2002 01:40 Milan Kvasnica
koupe software
 
   08 Jan 2002 10:53 M. Piškula
kouzlo nechtěného ?
 
   08 Jan 2002 20:28 Jiří Čermák
kouzlo nechtěného ?
 
   10 Jan 2002 00:11 Milan Kvasnica
kouzlo nechtěného ?
 
   10 Jan 2002 19:25 Jiří Čermák
kouzlo nechtěného ?
 
   11 Jan 2002 10:29 Milan Kvasnica
kouzlo nechtěného ?
 
   11 Jan 2002 14:08 Gilhad
kouzlo nechtěného ?
 
   01 Jun 2003 21:30 Jiri Buryan
kouzlo nechtěného ?
 
   02 Jun 2003 00:26 Jiri Buryan
kouzlo nechtěného ?
 
ITprávo.cz - Server o internetovém a počítačovém právu; ISSN:1801-4089
Provozovatel: Společnost pro právo informačních technologií (SPIT)
e-smlouvy, nekalá soutěž, daňové aspekty...
rozhlasové a televizní vysílání, e-ziny, reklama...
odpovědnost providerů, internetová kriminalita...
monitorování komunikace na Internetu, ochrana osobních údajů a soukromí, hacking...
ochrana díla na Internetu, ochrana software, ochranné známky, patenty...
postavení NIC.cz, právní povaha doménových jmen, cybersquatting...
odpodvědnost subjektů el. podpisu, aspekty e-podání, dokazování...
rozhodné právo, jurisdikce, vybrané zahraniční a mezinárodní normy...
odkazy, rámy, peer to peer technologie, meta tags, spamming...
cenzura a svoboda projevu, ochrana osobnosti...
rozhodnutí domácích a zahraničních soudů v oblasti práva IT a telekomunikací...
Úvodem
Naše cíle
Co zde najdete...
Hledáme autory
O nás
Čermák Jiří
Hrádek Jiří Matejka Ján Pospíšil Martin Sehnalová Jana Smejkal Ladislav Štědroň Bohumír
Ústav státu a práva AV ČR
Právnická fakulta ZČU
Autorský zákon
Zákon o el. podpisu
Nařízení vl. k el. podpisu
Vyhlášky k el. podpisu
Občanský zákoník
Obchodní zákoník
Z. o mez. právu soukromém
Trestní zákon
Zákoník práce
Telekomunikační zákon
Z. o ochr. osobních údajů
Z. o inf. systémech veř. správy _______________________
Aktuální znění k 1.1.2002
Seřadit dle autora
Seřadit dle data publikace Seřadit dle čtenosti
Seřadit dle počtu reakcí ________________________
Nastavit jako výchozí stránku
Přidat k oblíbeným položkám ________________________
Zobrazit pro tisk
Technická správa
Redakce