dnes je úterý 4. 8. 2020

Aktuality a zprávy
Slovník základních pojmů
E-obchod
IT a média
Odpovědnost a delikty
Ochrana osobních údajů a dat
Autorská a průmyslová práva
Ochrana doménových jmen
Elektronický podpis
a podání
Mezinárodněprávní aspekty
Další právní aspekty Internetu
Související oblasti
Judikatura
Odkazy a zdroje
Diskuzní fórum
Najdi:


Elektronické smlouvy - část I: Obecně o uzavírání smluv elektronickou cestou <28. 2. 2002> <Vučka Jan>
Úvodní článek do problematiky uzavírání smluv v elektronickém obchodování. Zabývá se hlavně obecnými otázkami uzavírání smluv mezi nepřítomnými stranami.

Elektronické smlouvy

Pojem "elektronické smlouvy" není v českém právu zatím zakotven, pro potřeby článku jej však dovolíme používat. Samostatnost cyberlaw jako právního oboru si vyžaduje i své názvosloví a pojem electronic contracts se již v anglicky psané literatuře zažil. Elektronickými smlouvami budeme nazývat smlouvy uzavírané prostřednictvím počítačové sítě. Smluvní strany nejsou při takových vztazích ve fyzickém kontaktu a uzavírání smluv probíhá výměnou datových zpráv v elektronické formě. Fyzický kontakt tedy není ani zprostředkován výměnou hmotného nosiče.

V zásadě se dá říci, že elektronické smlouvy neznamenají samy o sobě zásadní novinku poslední doby. Vezmeme-li v úvahu i telegraf, jsou podobné smlouvy uzavírané na dálku již záležitostí předminulého století, takže se chybné dívat se na ně jako na něco principiálně nového. Dokonce i tak moderní věc jako platební karty, dnes běžně uplatňované v elektronickém obchodu jako platební prostředek, existují již více než osmdesát let. V této souvislosti lze též připomenout u nás málo známý fakt, že nástup smluv uzavíraných pomocí výpočetní techniky nesouvisí až s rozšířením internetu. Průkopníkem v této oblasti byl francouzský proprietární systém Minitel, který fungoval již začátkem osmdesátých let. Dějiny skutečného elektronického obchodu a elektronických smluv se tedy nepíší až od první poloviny devadesátých let. Historii obchodů "uzavřených" strojem lze koneckonců vysledovat až k prodejním automatům. Co je nové, je pouze rozsah (geografický rozsah, hodnota, četnost) moderních elektronických transakcí a jejich nová kvalita - spojení více služeb do automaticky fungujícího celku, ústící například v softwarového agenta.

Uzavírání smluv

Omezíme-li se zprvu na business-to-consumer e-commerce, spadá obecná právní úprava elektronických smluv v zásadě pod občanský zákoník. Zároveň ovšem musí být řečeno, že aplikace obchodního zákoníku na tyto vztahy není vyloučená. § 262 obchodního zákoníku stanoví, že strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod obchodní závazkové vztahy, se řídí obchodním zákoníkem. Taková dohoda vyžadovala do 31. prosince 2000 písemnou formu. Požadavek písemné formy však může být za určitých okolností splněn i u elektronických smluv, jak bude podrobněji diskutováno v dalších článcích. Proto i podle dřívějšího znění bylo možné podřadit elektronickou smlouvu pod režim obchodního zákoníku.

Návrh na uzavření smlouvy
Provozování virtuálního obchodu, stejně jako prodejního automatu, nepředstavuje ve skutečnosti návrh smlouvy návštěvníkům či uživatelům (ač si to asi většina z nich nejspíše myslí), místo toho se podle českého práva jedná jen o výzvu k jednání, tzv. invitatio ad offerendum. Zdůvodnění spočívá v tom, že návrh smlouvy je v souladu s teorií smluvního práva adresovaný právní úkon. Protože vystavení nabídky na Internetu není adresovaným úkonem, může se jednat pouze o výzvu k jednání a nikoli o návrh.

Z toho vyplývá, že smlouva je uzavřena až akceptací provozovatelem elektronického obchodu, nikoli ve chvíli, kdy zákazník vyplní a odešle internetový objednávkový formulář. Z tohoto principu vychází i evropská direktiva o určitých právních aspektech služeb informační společnosti, též známá jako Směrnice o elektronickém obchodu. Z tohoto pravidla mohou existovat i výjimky, které v praxi business-to-consumer elektronického obchodu nepřicházejí příliš v úvahu. V oblasti business-to-business však už může hrát jistou roli zejména veřejný návrh na uzavření smlouvy podle § 276 obchodního zákoníku.

Na tomto místě je třeba říci, že návrh smlouvy je obecně jeden z druhů jednostranného právního úkonu. Vyžaduje-li zákon písemnou formu právního úkonu (například smlouvy o převodu nemovitosti), musí tento formální požadavek splňovat i návrh smlouvy v souladu s § 46 odst. 2 občanského zákoníku. V daném případech tedy musí být podepsaný i návrh smlouvy.

Přijetí návrhu
Většina elektronických spotřebitelských smluv se uzavírá prostřednictvím grafické služby WWW, děje se tak však často i pomocí elektronické pošty. Mezi oběma způsoby komunikace je rozdíl, pokud budeme zkoumat účinnost projevu vůle učiněného některým z těchto způsobů. Spojení pomocí rozhraní World Wide Web má blíže komunikaci mezi současně přítomnými osobami než elektronická pošta. Přímá komunikace prostřednictvím HTTP protokolu je v podstatě okamžitá a druhá osoba je po velmi krátké prodlevě informována o projevu (typicky prostřednictvím odeslání formuláře na HTML stránce). Může se tak snadno přiblížit telefonickému rozhovoru, který se pokládá za komunikaci mezi subjekty jednajícími přímo. Naproti tomu e-mail je obvykle doručen po delší prodlevě než požadavek na web server. Kromě toho se e-mail uloží do schránky příchozí pošty a je třeba jej zvlášť otevřít; obvykle nebývá automaticky po přijetí zpracován. Podobá se tak klasické poště, přestože i tak jde o mnohem rychlejší komunikaci.

Z toho lze usuzovat, že komunikace dvou osob pomocí webové aplikace by se zřejmě ve většině případů považovala pro potřeby stanovení rozumné doby k akceptaci, aniž by tím bylo dotčeno ustanovení paragrafu 52 občanského zákoníku, za projev mezi subjekty jednajícími přímo.  Výjimkou by byl třeba případ, kdy se jedna strana neúčastní komunikace v daný okamžik a pouze si později přečte zprávy, které se uložily po vyplnění a odeslání formuláře - v praxi tomuto druhu komunikace odpovídá guestbook, diskuze pod články na zpravodajských serverech a podobně.

Elektronická pošta by se naopak pravděpodobně považovala za komunikaci vůči osobě jednající nepřímo; s výjimkou případů, kdy druhá osoba bude v ten samý okamžik připojena ke své schránce elektronické pošty a druhé osobě bude při komunikaci bude zřejmé, že ihned otevře příchozí e-mail. Kombinací obou způsobů je webový formulář, který po vyplnění odešle provozovateli elektronického obchodu e-mail.

Nabídka smlouvy učiněná mezi subjekty jednajícími přímo je účinná ihned. Není-li přijata vzápětí, zaniká, není-li v ní stanoveno jinak. Pozdní přijetí by mělo povahu nového návrhu smlouvy. Naproti tomu nabídka smlouvy vůči nepřítomné osobě (tzv. distanční nabídka) je účinná od okamžiku, kdy jí dojde. Je závazná, není-li v ní stanoveno jinak, po "rozumnou dobu" od jejího učinění. Co se v této souvislosti chápe rozumnou dobou, je třeba zvažovat případ od případu v závislosti na konkrétních okolnostech. Tato doba nepochybně závisí například na povaze sektoru, zboží, obchodních zvyklostech a rychlosti přenosu zpráv.

Lze soudit, že v případě elektronického obchodu tato doba bude spíše kratší než doba pro tentýž obchodní případ za předpokladu, že by byla použita klasická pošta k doručení dopisu. Kromě toho, že elektronický obchod je prostředkem rychlé komunikace a přináší urychlení nejen ve smyslu doručování dokumentů, má urychlovat i vnitropodnikové rozhodovací procesy. Obojí podporuje hypotézu, že ceteris paribus by použití kupříkladu e-mailu oproti dopisu (v počítačovém žargonu "snail-mail") mělo za následek zkrácení "rozumné doby".

Dosavadní praxe zahraničních soudů v záležitostech týkající se Internetu a chápání rozumné doby pro potřeby obchodu tuto úvahu potvrzuje. Na druhou však lze předpokládat, že použití některého z nástrojů e-commerce nebude mít pro chápání rozumných lhůt v právu vždy rozhodující význam a kupříkladu charakter obchodovaného zboží bude z logiky věci hrát neméně velkou roli. Elektronický obchod by tedy v tomto úzkém ohledu neměl přinést do právním praxe zásadní změnu.

Uzavření smlouvy

Pokud jde o uzavření smlouvy, české právo vychází z teorie příjemce: smlouva byla uzavřena okamžikem, kdy navrhovatel smlouvy dostal přijetí své nabídky od obláta. Podle teorie se nevyžaduje, aby příjemce přijetí návrhu přímo četl, postačuje, dostane-li se zpráva do sféry jeho vlivu (například do jeho poštovní schránky). To není nikterak v nesouladu s praxí elektronického obchodu, kdy jsou datové zprávy obvykle zpracovávány automaticky již do dojití, ještě než se s nimi osobně seznámí pracovníci obchodníka. V některých zemím však platí opačné pojetí, kdy smlouva vznikne již okamžiku odeslání přijetí návrhu (tzv. postal rule v Anglii).

Nikoli nepodstatnou otázkou v souvislosti se smluvním právem je také objem e-commerce. S rostoucím hospodářským významem a četností elektronických smluv snad už bude brzy možné říci, že to tato praxe představuje novou obchodní zvyklost ve smyslu § 1 odst. 2 obchodního zákoníku.



Obvyklým představitelem elektronických smluv jsou tzv. click-through smlouvy. Na jejich příkladu budeme demonstrovat aplikaci obecných požadavků smluvního práva na smlouvy elektronické.

(pokračování příště)

Rubrika: E-obchod Čtenost: 11017 Počet reakcí: 2

Diskuse - komentáře:
   22 Mar 2004 00:20 Libor Chocholatý
Jak vymáhat neplnění ze strany provozovatele e-shopu?
 
   14 Nov 2007 01:39 BillGates
sLpIPJIbKtRHeBhA
 
ITprávo.cz - Server o internetovém a počítačovém právu; ISSN:1801-4089
Provozovatel: Společnost pro právo informačních technologií (SPIT)
e-smlouvy, nekalá soutěž, daňové aspekty...
rozhlasové a televizní vysílání, e-ziny, reklama...
odpovědnost providerů, internetová kriminalita...
monitorování komunikace na Internetu, ochrana osobních údajů a soukromí, hacking...
ochrana díla na Internetu, ochrana software, ochranné známky, patenty...
postavení NIC.cz, právní povaha doménových jmen, cybersquatting...
odpodvědnost subjektů el. podpisu, aspekty e-podání, dokazování...
rozhodné právo, jurisdikce, vybrané zahraniční a mezinárodní normy...
odkazy, rámy, peer to peer technologie, meta tags, spamming...
cenzura a svoboda projevu, ochrana osobnosti...
rozhodnutí domácích a zahraničních soudů v oblasti práva IT a telekomunikací...
Úvodem
Naše cíle
Co zde najdete...
Hledáme autory
O nás
Čermák Jiří
Hrádek Jiří Matejka Ján Pospíšil Martin Sehnalová Jana Smejkal Ladislav Štědroň Bohumír
Ústav státu a práva AV ČR
Právnická fakulta ZČU
Autorský zákon
Zákon o el. podpisu
Nařízení vl. k el. podpisu
Vyhlášky k el. podpisu
Občanský zákoník
Obchodní zákoník
Z. o mez. právu soukromém
Trestní zákon
Zákoník práce
Telekomunikační zákon
Z. o ochr. osobních údajů
Z. o inf. systémech veř. správy _______________________
Aktuální znění k 1.1.2002
Seřadit dle autora
Seřadit dle data publikace Seřadit dle čtenosti
Seřadit dle počtu reakcí ________________________
Nastavit jako výchozí stránku
Přidat k oblíbeným položkám ________________________
Zobrazit pro tisk
Technická správa
Redakce