Úvodem

Na páteční LUPĚ ( http://www.lupa.cz/clanek.php3?show=2203 )byl mimo jiné publikován článek Luďka Šorma "Doménové jméno - dílo autorské?" (dále jen článek), ve kterém jeho autor posléze dochází k závěru, že problematika ochrany doménových jmen (která opravdu není upravena žádným zvláštním zákonem) je poměrně snadno uchopitelná zejména prostřednictvím autorského zákona. Podle názoru autora tohoto článku totiž lze název domény považovat za autorské dílo ve smyslu autorského zákona. Ještě než se konkrétně vyjádřím k obsahu tohoto článku a vysvětlím, proč řadu jeho závěrů považuji za zcela či z části nesprávné, je třeba zdůraznit velmi důležitou skutečnost. Celý článek se totiž opírá zejména o znalecký posudek soudního znalce Vladimíra Smejkala. V tomto ohledu nezbývá než konstatovat, že soudní znalec může posuzovat, resp. má posuzovat pouze otázky znalecké, NIKOLI však právní. Předmětem posudku soudního znalce tedy rozhodně nemohou být právní závěry ohledně autorskoprávní ochrany domén a už vůbec ne posouzení skutečnosti, zda jakýsi řetězec znaků autorským dílem je, či není. Posudek soudního znalce tedy nemůže posuzovat otázky právní a to ani v tom případě, že by soudní znalec byl právník (což navíc doc. Smejkal není). Z článku jsem však nezískal dojem, že by právě Vladimír Smejkal tvrdil (v posudku), že doménové jméno je autorským dílem. Tuto myšlenku, jak se zdá, dovozuje autor sám a to bezprostředně na základě citace části zmíněného posudku. Rád bych se zde pokusil vysvětlit, že diskuse nad touto otázkou je sice z teoretického hlediska zajímavá, ale v 99.9 procentech případů bez praktických důsledků. Nejprve mi dovolte velmi stručně něco říci k právní povaze doménových jmen.

Právní povaha doménových jmen

Je zřejmé, že doménové jméno je s ohledem na platnou právní úpravu třeba považovat za jinou majetkovou hodnotu ve smyslu § 118 ObčZ a jako takové tedy může být předmětem občanskoprávních vztahů. To je velmi podstatné pro veškerý rozsah práv, které k tomu náleží. V každém případě tedy nejde o věc (či právo) a nelze tedy hovořit o vlastníkovi doménového jména, ale spíše o "držiteli" případně o "majiteli".

S úmyslem vyhnout se právně-teoretickým sporům kolem pojmu jiná majetková hodnota zde hodlám pouze zmínit ty nejdůležitější (a teorií uznávané) způsoby ochrany doménových jmen; závěrem pak hodlám nastínit předmětnou otázku autorskoprávní.

Doménové jméno a ochranná známka (Zákon o ochranných známkách)

Posuzování vztahu (či možné kolize) doménového jména přichází v úvahu výhradně u ochranných známek slovních (tvořenou písmeny, číslicemi či jejich kombinací) nebo kombinovaných (slovní i grafické prvky). Osobně se domnívám, že jednání, kdy je užíváno doménové jméno shodné nebo zaměnitelné s ochranou známkou např. pro prodej stejných či podobných výrobků či služby, může být ve většině případů považováno za porušení zákona; lze se tedy úspěšně domáhat žalobou svých práv (např. na zdržení se takového jednání). Vzhledem k velmi rozdílné povaze doménového jména a ochranné známky (vedle sebe může existovat více stejných ochranných známek pro různé druhy služeb či výrobků) a řadě dalších souvisejících problémů (např. otázka časové souslednosti registrací, apod.) však i zde lze najít řadu sporných (a judikaturou dosud nevyjasněných) otázek.

Doménové jméno a obchodní firma (Obchodní zákoník)

Na rozdíl od ochranných známek není firma spojována s konkrétními výrobky či službami a tak může být nepochybně při konfliktu doménového jména a firmy tato skutečnost úspěšně žalována. Pro posouzení úspěšnost takové žaloby by jistě byly významné otázky dobré víry, identifikační schopnosti, věhlasu či světoznámosti konkrétní obchodní firmy. Pokud by tedy doménové jméno bylo v konfliktu s takovýmto označením (např. Microsoft Corp., či Coca cola corp.) mohl by se oprávněný subjekt mimo jiné domáhat, aby se osoba, která se takové jméno zaregistrovala, zdržela používání doménového jména a případně též žádat i náhradu škody. I v tomto směru však dosud přetrvává řada otazníků.

Doménové jméno a některé další aspekty jeho právní ochrany

V některých dalších případech může být ve vztahu k doménovému jménu chráněn i název jiné právnické osoby (např. zájmového sdružení právnických osob dle ObčZ) či různá zeměpisná označení. Z cizí judikatury pak navíc také vyplývá, že ochrana se poskytuje např. jménům slavných osobností (např. Julia Roberts, apod.), případně i jejím pseudonymům (např. Madonna).

Za jistou zajímavost pak může sloužit otázka ochrany tzv. druhového označení služeb. V tomto ohledu za zmínku stojí nedávný judikát, kde soud rozhodl, že majitel doménového jména, které se skládá z německého slova Rechtsanwaelte (advokáti) a národní domény (Rechtsanwaelte.de) se dopouští nekalé soutěže, neboť vylučuje ostatní soutěžitele z užívání této domény. Vzhledem k obdobné úpravě této problematiky v právním řádu ČR, lze předpokládat, že majitelé některých druhových doménových jmen (např.www.advokat.cz, www.znalci.cz či www.pravni-sluzby.cz) nemusí mít k těmto jménům v budoucnu zrovna dvakrát jisté právní postavení.

Doménové jméno - autorské dílo (Autorský zákon)

Nejprve bych zde rád dodal, že myšlenka autorskoprávní ochrany domén není věcí až tak neznámou jak v právní praxi (na toto téma existuje v USA řada soudních rozhodnutí), tak i v právní teorii (prvním autorem, který se tímto u nás zabýval a dle mého soudu rovněž největším odborníkem na tuto problematiku u nás, je J.Čermák, Internet a autorské právo, LINDE 2001, s.65 dále tuto problematiku zmiňuje rovněž Svoboda a kol., Právní a daňové aspekty e-obchodu, LINDE 2001, s.108).

Autorské dílo je vymezeno v § 2 odst. 1 AutZ jako "dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam". Z výše uvedeného vyplývá, že definice díla jakožto předmětu práva autorského je opravdu značně široká na první pohled ji opravdu lze pro účely ochrany doménových jmen použít. Pokud se ovšem podrobněji zamyslíme nad jednotlivými požadavky AutZ, zjistíme, že naprostá většina doménových jmen nesplňuje požadavek jedinečnosti (§2 odst 1. AutZ). Za autorské dílo totiž sotva lze považovat slovní spojení typu seznam.cz nebo lupa.cz či novinky.cz , protože nejde o jedinečný tvůrčí výsledek činnosti autora, ale v běžném životě užívaná slova bez dalšího (pouze s připojením národní domény .CZ). K tomu, aby dílo mělo znaky výsledku konkrétní jedinečné tvůrčí činnosti autora, je třeba určité výjimečnosti díla jako celku (a nikoli pouhé zopakování, zaznamenání event. registrace běžného slova či slovního spojení).

Lze si tak tedy představit autorskoprávní ochranu doménového jména maxipesfik.cz, nebo ottuvslovniknaucny.cz, ale jistě ne již běžných jmen typu auto.cz, mleko.cz či sport.cz . Dle mého odhadu o autorskoprávní ochraně doménových jmen přichází v úvahu hovořit pouze u cca. 0.1 procent existujících doménových jmen.

Ještě malá poznámka na závěr

Absenci zvláštního zákona upravujícího problematiku doménových jmen lze jen sotva v současné době považovat za zjevně vytýkatelný nedostatek právní úpravy. Osobně se domnívám, že právní otázky doménových jmen se v budoucnu podaří úspěšně řešit pomocí již existujících právních institutů (obchodní firma, ochranné známky, apod.) a to za vydatné pomoci soudních rozhodnutí (kterých se snad brzo dočkáme :-). Otázka užitečnosti a smyslu zvláštní právní úpravy doménových jmen však zůstává nadále otevřena a nic tedy nebrání tomu, aby nakonec vedla ke vzniku jakéhosi zvláštního právně upraveného druhu jiné majetkové hodnoty (tak jak je tomu např. u ochranných známek, práv k databázi, apod.).

Hovořit o autorskoprávní ochraně vybraných doménových jmen (např. www.maxipesfik.cz ) je tedy sice opravdu možné (a místy to může být opravdu i zajímavé), ale v žádném případě nelze generalizovat a vztáhnout uvedenou problematiku na doménová jména jako celek, resp. hovořit o stovkách doménových jmen tak, jak činí autor článku.