dnes je středa 4. 12. 2024

Aktuality a zprávy
Slovník základních pojmů
E-obchod
IT a média
Odpovědnost a delikty
Ochrana osobních údajů a dat
Autorská a průmyslová práva
Ochrana doménových jmen
Elektronický podpis
a podání
Mezinárodněprávní aspekty
Další právní aspekty Internetu
Související oblasti
Judikatura
Odkazy a zdroje
Diskuzní fórum
Najdi:


Re: Rozsah aplikovatelnosti § 30 odst. 2 písm. b) autorského zákona na internetové obchody <31. 7. 2002> <Redakce>

V tomto článku naleznete reakci jednoho z právníků Ochranného svazu autorského (OSA) na minulé stanovisko SPIT. Bohužel nejde o oficiální právní názor OSA, ale je přesto zajímavý.

Toto stanovisko se zabývá výkladem ustanovení § 30 odst. 2 písm. b) autorského zákona ve vztahu k prodeji rozmnoženin hudebních děl, které jsou zachycené na nosiči nebo nabízené ke stažení v nehmotné podobě. Stanovisko se soustřeďuje zejména na aplikaci ustanovení ve vztahu k prodeji rozmnoženin hudebních děl prostřednictvím sítě internet.

Zmíněné ustanovení stanovuje, že, "do práva autorského nezasahuje ten, kdo při prodeji originálu nebo rozmnoženin děl, přístrojů pro jejich rozmnožování nebo pro jejich sdělování veřejnosti, rozhlasových nebo televizních přijímačů a počítačů, šíří nebo dočasně zhotoví rozmnoženinu díla v rozsahu nezbytném pro předvedení zboží zákazníkovi."

Autorský zákon umožňuje prodejcům šířit díla nebo jejich rozmnoženiny v rozsahu nezbytném za účelem předvedení zboží.Poměrně široký pojem "šířit", který současný autorský zákon používá pouze v tomto ustanovení, a který používal i autorský zákon č. 35/1965 Sb., lze chápat, i s ohledem na jeho používání v zákoně předchozím, jako zpřístupňování děl nebo jejich legálně zhotovených rozmnoženin veřejnosti, přičemž se domnívám, že se může jednat o zpřístupňování v hmotné i nehmotné podobě.

V praxi víceméně nečiní problém vyložit toto ustanovení ve vztahu k prodeji rozmnoženin děl zachycených na nosičích v "běžných" kamenných obchodech, a to mimo jiné také s ohledem na poměrně zavedenou praxi. Zpřístupňování (šíření) za účelem předvedení je v tomto případě realizováno tak, že díla musí být předváděna pouze zákazníkovi, který o to projeví zájem, nikoliv všem zákazníkům, kteří do obchodu vstoupí. V tomto případě by se jednalo o provozování děl ze záznamu, užití dle § 20 autorského zákona.

Ve vztahu k internetovým obchodům zabývajících se oprávněným prodejem rozmnoženin hudebních děl není aplikace ustanovení tak jednoduchá. Hlavním důvodem je nutnost pořízení rozmnoženiny v příslušném formátu a její uložení do paměti počítače za účelem jejího zpřístupnění na internetu.

Zhotovování rozmnoženin je užitím dle autorského zákona (§ 13 AZ) a je nutno získat k němu oprávnění od autora nebo jiného nositele autorských práv. Ustanovení § 30 odst. 2 písm. b) sice umožňuje "dočasně zhotovit rozmnoženinu". Zákon v tomto případě umožňuje pořízení jakékoliv rozmnoženiny, přičemž tato musí být dočasná. Pojem "dočasně" je velice neurčitý, dočasnost by zřejmě musela být dohodnuta potencionálními smluvními stranami, které by spolu měli/museli uzavřít licenční smlouvu, pokud by se nejednalo o volné užití, případně by toto musel stanovit soud.

Dále je třeba zmínit, že není zcela jasné, zda lze současně dočasně zhotovit rozmnoženinu a tuto pak šířit. Volná užití šířit a dočasně zhotovit rozmnoženinu díla spojuje spojka "nebo" Není možné s určitostí stanovit, zda spojka "nebo" plní funkci slučovací nebo vylučovací spojky. Vzhledem k výše uvedenému se přikláním k závěru, že druhá část ustanovení § 30 odst. 2 písm. b) se vztahuje pouze k předvádění přístrojů, které jsou v zákoně vyjmenovány.

Domnívám se, že v tomto případě se nebude aplikovat ani ustanovení § 37 odst. 2 písm. a). Toto ustanovení nepovažuje za užití dle autorského zákona pořízení dočasné nebo náhodné rozmnoženiny, která nemá samostatný hospodářský význam. Domnívám se však, že v případě zde diskutovaném musí dojít k pořízení trvalé rozmnoženiny, i když většinou jen na určitou (dočasnou ) dobu.

Vzhledem k výše uvedenému lze dospět k závěru, že k pořízení rozmnoženiny za účelem jejího následného zpřístupňování (šíření) dle § 30 odst. 2 písm b) by bylo pravděpodobně nutné získat oprávnění od příslušné osoby a za toto případně zaplatit autorskou odměnu.

Tímto závěrem jsou ovšem neodůvodněně zvýhodňováni majitelé "klasických" obchodů s hudebními nosiči, které by mohlo být případně považováno za porušení některých ustanovení českého právního řádu. Dalším důvodem je i pravděpodobná historie vzniku tohoto ustanovení, které bylo do zákona zakotveno na základě tehdejšího návrhu směrnice č. 2001/29/EC o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv příbuzných v informační společnosti, která v článku 5 umožňuje členským státům, aby učinili výjimky z autorského práva pro určité ve směrnici stanovené účely (např. předvedení zboží). Tyto výjimky z autorského práva se vztahují k právu na rozmnožování děl, k právu na zpřístupňování děl (jejich rozmnoženin) veřejnosti. Domnívám se proto, že záměrem zákonodárců bylo umožnit šíření v rozsahu nezbytném pro předvedení zboží všem oprávněným prodejcům rozmnoženin hudebních děl bez ohledu na typ obchodu.

Na druhé straně je třeba mít v patrnosti, že Česká republika není členem Evropské unie a tak, přestože dochází v současné době k poměrně rozsáhlé harmonizaci českého práva s právem evropským, není toto pro Českou republiku závazné. Je proto vhodné tento výklad podpořit i jinak. Domnívám se, že se v tomto případě uplatní názor prosazovaný částí odborné veřejnosti, která tvrdí, že pokud je uděleno oprávnění k užití děl na internetu a není současně uděleno oprávnění k pořízení příslušné rozmnoženiny, která je nezbytná pro realizaci licencovaného užití na internetu, není již nutné získávat oprávnění k pořízení těchto rozmnoženin, protože je-li udělena licence na užití děl na internetu, lze pomocí účelového výkladu dovodit, že ten, kdo oprávnění udělil, udělil současně i oprávnění k pořízení nezbytných rozmnoženin. V opačném případě by totiž byla udělena licence na užití děl, která by byla již od počátku nerealizovatelná.

V případě užití děl dle autorského zákona, ke kterému musí být udělena licence od oprávněných osob, je tento problém v podstatě za teoretický, protože oprávnění k pořízení rozmnoženiny bude s největší pravděpodobností uděleno současně s hlavním oprávněním. Domnívám se však, že je na místě aplikovat tuto teorii při výkladu ustanovení § 30 odst. 2 písm. b) ve vztahu k internetovým obchodům.

Zákonná licence udělená prodejcům ustanovením § 30 odst. 2 písm. b) v sobě tedy dle mého názoru zahrnuje i oprávnění k pořízení nezbytné rozmnoženiny za účelem šíření díla v rozsahu nezbytném pro předvedení nabízeného zboží , přestože tato není výslovně zákonem udělena. Zákonná licence se uplatní pouze pokud jde o oprávněné úplatné rozšiřování nebo zpřístupňování, v žádném případě se nevztahuje na bezúplatné, i když oprávněné rozšiřování nebo zpřístupňování a na neoprávněné zpřístupňování rozmnoženin děl. Za účelem praktické aplikace ustanovení dle § 30 odst. 2 písm. b) na internetové obchody bude nutné stanovit rozsah nezbytný ve vztahu k předvedení zboží (rozmnoženin hudebních děl) zákazníkovi, zde bychom se měli inspirovat v zahraničí, kde je za nezbytný rozsah pro předvedení díla považováno rozmezí v délce mezi 30 až 45 sekundami z jedné skladby.

Závěrem pouze uvádím, že v některých evropských státech není zpřístupnění ukázek prostřednictvím sítě internet za účelem předvedení prodávaných rozmnoženin hudebních děl považováno za volné užití. Toto je patrně způsobeno odlišnou dikcí tamních autorských zákonů.

Jana Bärová

Rubrika: Autorská a průmyslová práva Čtenost: 2839 Počet reakcí: 1

Diskuse - komentáře:
   08 Mar 2003 01:53 Jaromír Merhaut
Komické téma
 
ITprávo.cz - Server o internetovém a počítačovém právu; ISSN:1801-4089
Provozovatel: Společnost pro právo informačních technologií (SPIT)
e-smlouvy, nekalá soutěž, daňové aspekty...
rozhlasové a televizní vysílání, e-ziny, reklama...
odpovědnost providerů, internetová kriminalita...
monitorování komunikace na Internetu, ochrana osobních údajů a soukromí, hacking...
ochrana díla na Internetu, ochrana software, ochranné známky, patenty...
postavení NIC.cz, právní povaha doménových jmen, cybersquatting...
odpodvědnost subjektů el. podpisu, aspekty e-podání, dokazování...
rozhodné právo, jurisdikce, vybrané zahraniční a mezinárodní normy...
odkazy, rámy, peer to peer technologie, meta tags, spamming...
cenzura a svoboda projevu, ochrana osobnosti...
rozhodnutí domácích a zahraničních soudů v oblasti práva IT a telekomunikací...
Úvodem
Naše cíle
Co zde najdete...
Hledáme autory
O nás
Čermák Jiří
Hrádek Jiří Matejka Ján Pospíšil Martin Sehnalová Jana Smejkal Ladislav Štědroň Bohumír
Ústav státu a práva AV ČR
Právnická fakulta ZČU
Autorský zákon
Zákon o el. podpisu
Nařízení vl. k el. podpisu
Vyhlášky k el. podpisu
Občanský zákoník
Obchodní zákoník
Z. o mez. právu soukromém
Trestní zákon
Zákoník práce
Telekomunikační zákon
Z. o ochr. osobních údajů
Z. o inf. systémech veř. správy _______________________
Aktuální znění k 1.1.2002
Seřadit dle autora
Seřadit dle data publikace Seřadit dle čtenosti
Seřadit dle počtu reakcí ________________________
Nastavit jako výchozí stránku
Přidat k oblíbeným položkám ________________________
Zobrazit pro tisk
Technická správa
Redakce