Úvodem

Úvodem je třeba říci, že doménové jméno lze nepochybně považovat za jinou majetkovou hodnotu (§ 118 ObčZ) a že především z tohoto důvodu může být předmětem občanskoprávních vztahů. To je velmi podstatné pro veškerý rozsah práv, které k tomu náleží (zejména pak pro právo s doménu užívat, zcizit ji, apod.). Ačkoliv se na první pohled zdá, že zákonný majitel není v právu doménové jméno užívat, jakkoliv omezen, není to pravda. Rád bych se pokusil nastínit alespoň ty nejzákladnější zásady, které by měly být majiteli/držiteli doménových jmen, s ohledem na platnou právní úpravu, dodržovány.

Patrně již nemá význam čtenářům LUPY nadále sdělovat, že náš právní řád postrádá zvláštní (výslovnou) úpravu právu k doménovému jménu (tak, jak je tomu např. u ochranných známek, práv k databázi atd.) a že je tedy třeba toto "právo" definovat jaksi napříč právním řádem, tedy silně průřezově. Samotnou otázku vhodnosti této (ne)úpravy pak ponechávám stranou a vycházím z toho, že náš zákonodárce (možná správně) předpokládá, že zvláštní úpravy této problematiky není třeba a že lze vyhovující řešení najít v rámci již existujících právních institutů (jako např. obchodní firma, ochranné známky apod.) a soudní praxe.

Právní instituty související s "právem k doménovému jménu"

Obecně je třeba konstatovat, že pro oblast "práv k doménovým jménům" lze jednoznačně aplikovat zejména následující právní instituty (řazeny sestupně dle stupně jejich významu).

• Nekalá soutěž (dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku lze úspěšně žalovat celou škálu jednán v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům; nekalá soutěž v tomto ohledu pak pokrývá např. vyvolávání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele; z velmi obdobné úpravy nekalé soutěže v Německu lze za nekalou soutěž považovat i zneužívání druhového označení služeb (např. užívání domény www.advokat.cz pro jediný v tomto oboru soutěžící subjekt); osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, mohou se proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále mohou požadovat přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.)

• Ochranné známky (na základě zákona o ochranných známkách lze zejména postihovat takové jednání, kdy dochází k užívání doménového jména shodného nebo zaměnitelného s ochranou známkou; v případě takové kolize se lze poté úspěšně domáhat žalobou svých práv, tedy např. žalovat na zdržení se takového jednání, apod.)

• Obchodní firma (dle příslušných ustanovení obchodního zákoníku lze pak žalovat téměř jakýkoliv zásah do práva k obchodní firmě, v praxi půjde zejména o její zaměnitelnost a klamavost; kdo byl dotčen na svých právech neoprávněným užíváním firmy, může se proti neoprávněnému uživateli domáhat, aby se takového jednání zdržel a odstranil závadný stav; dále může požadovat vydání bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, stejně tak lze žalovat i náhradu škody)

• Název právnické osoby (při neoprávněném použití názvu právnické osoby je možné se domáhat u soudu, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav; je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích; toto platí přiměřeně i pro neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby)

• Ochrana osobnosti (u fyzické osoby se v případě zásahu do občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy, lze zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění; v určitých případech lze pak hovořit o právu na náhradu nemajetkové újmy v penězích.)

Jak vidíme z výše uvedeného, podle platné právní úpravy se protiprávního jednání v přímé souvislosti s doménovým jménem můžeme dopustit v zásadě až jeho neoprávněným užíváním, nikoli jen samotnou registraci (byť čistě spekulativní) u správce národní TLD. Jedinou výjimkou, kde by patrně šlo o nekalou soutěž, je registrace domény shodné nebo zaměnitelné s obchodní firmou nebo ochrannou známkou jiného konkurenčního soutěžitele. Většina výše uvedených právních institutů ve vztahu k doménovým jménům však postrádá podporu ve formě relevantních soudních rozhodnutí a lze je tedy bez skrupulí označit za jakýsi dosud neověřený výsledek bádání právních teoretiků. :-) Aplikovatelnost některých z nich na tuto problematiku však již byla soudní praxí potvrzena.

Soudní praxe

Není tomu tak dávno, co začal CZ.NIC na svých stránkách (www.nic.cz) zveřejňovat soudní rozhodnutí vztahující se k problematice doménových jmen. Všechna zveřejněná rozhodnutí mají právní povahu usnesení, kterým se stanoví předběžné opatření ve vztahu k užívání nebo nakládání s doménou registrovanou u CZ.NIC. V tomto ohledu je třeba říci, že předběžné opatření má povahu jakéhosi zatímního rozhodnutí, které upravuje, resp. může upravovat pouze zatímní poměry účastníků řízení (po jeho vydání pak soud uloží žalobci podat ve stanovené lhůtě návrh na zahájení řízení ve věci samé) a nelze je tedy považovat za jakousi konečnou podobu rozhodnutí soudu ve věci. Předběžné opatření jako prostředek k zatímní úpravě poměrů účastníků směřuje svými důsledky k ovlivnění chování dotčených subjektů, k ochraně před jednáním, které hrozí nebo trvá, a to v době jeho vydání.. Uložení povinnosti zdržet se po určitou dobu určitého jednání ještě neprejudikuje rozhodnutí ve věci samé. Řada poměrně významných aspektů z nich ale v této oblasti přesto vyplývá.

• Soud v tomto rozhodnutí došel k názoru, že registrace doménového jména nemá žádný statut jako ochranná známka či obchodní jméno a je tak pouze na žadateli o zápis příslušné domény, aby se vyvaroval porušování něčí ochranné známky či obchodního jména.

• Oprávněný nositel obchodního jména, resp. majitel ochranné známky, může se, dle názoru soudu, domáhat ochrany, pokud je dotčen, kromě jiného, nebezpečím vyvolání záměny, či parazitování na pověsti - viz §§ 47, 48 ObchZ. Při podnikání ve stejném oboru činnosti, t.j. textilní výrobě, může pak dojít k nebezpečí záměny o výrobci alespoň u spotřebitelské obce používající Internet.

• Samotným užíváním domény nelze zasahovat do práv nositele firmy zapsané do obchodního rejstříku, a to zejména tehdy, vyvíjí-li tento nositel firmy shodnou nebo obdobnou podnikatelskou činnost s uživatelem domény. Jen nepatrná odlišnost v označení domén a jejich fonetická shoda za situace, kdy jsou na nich nabízeny i shodné služby a budou tedy vyhledávány shodným okruhem zákazníků, osvědčuje možnost záměn účastníků.

• Byla tak v míře postačující pro vydání předběžného opatření osvědčena možnost posouzení jednání, kdy pro sebe registroval zaměnitelnou doménu, jako neoprávněného zásahu do práv. Je osvědčeno právo žalobce ke znění jeho obchodní firmy, její podstatnou částí je slovo scanservice, právo k registrované doméně www.scanservice.cz, a že tato práva jsou časově starší než právo žalovaného k doméně www.scanservis.cz.

Závěr

Je zřejmé, že zde zmíněná usnesení, jsou pouhým zlomkem z dosud existujících soudních rozhodnutí upravujících tuto problematiku. Jejích význam však, vzhledem k jejich podstatě (viz výše), spíše spočívá v tom, že jsou těmi prvními vlaštovkami, které otvírají cestu k dalším úvahám. Z vlastní praxe vím, že Vrchní soud v Praze v současné době projednává několik desítek žalob, jejichž petitem (žalobním návrhem) je nakládání (užívání) doménových jmen. Snad jeho rozhodnutí budou rozumná a zvláštní zákonné úpravy této problematiky tak nebude třeba.