Norem týkajících se zletilých fyzických osob bez způsobilosti k právním úkonům je v našem právu velmi málo. Nejednoznačný přístup k problémům, jež se dotýkají osob bez způsobilosti k právním úkonům (dále "nesvéprávní") je proto běžným jevem. Námětem této úvahy jsou dvě otázky z oblasti ochrany osobních údajů vztahující se k nesvéprávným osobám. První otázka se lehce zabývá povahou údaje "zbavení způsobilosti k právním úkonům" - zda jde o osobní údaj, či zda jde o citlivý údaj vypovídající o zdravotním stavu a zároveň se zabývá případným oprávněním správce takový údaj zpracovávat. Druhá otázka je zaměřena na oprávnění orgánu místní správy zpracovávat osobní a citlivé údaje nesvéprávných osob, jimž vykonává funkci zákonného zástupce § 27 odst. 3 in fine (dále "obec" [1]). K uvedeným otázkám úvaha rovněž nabízí řešení, kde záměrem je vyvolat diskusi, spíše než podat finální stanovisko. Pro úplnost je třeba uvést, že se tato úvaha nezabývá osobami omezenými ve způsobilosti k právním úkonům.

Počítačový program je v ČR chráněn obecně jako literární dílo podle Autorského zákona (AutZ.) V tomto článku se pokusím rozebrat právní ochranu počítačového programu v zahraničí. Pominu zde možnou ochranu prostřednictvím patentového práva a zaměřím se na ochranu podle autorského práva, tedy ochranu ‚copyrightem'.

Ani Nejvyšší soud ČR nezvrátil rozhodnutí odvolacího soudu, na základě kterého byl Mgr. P.P. odsouzen k trestu 150 hodin prospěšných prací za to, že spáchal trestný čin pomluvy, které se dopustil na internetovém diskuzním fóru. Pomluvu spáchal dotyčný nepravdivými výroky na adresu Ing. Ch., které byly alespoň z části způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost dotyčné osoby v jeho zaměstnání.

Rozsudek názorně dokazuje, že ani Internet není anonymní prostředí, na které se nevztahují zákony. Navíc je jakýmsi vztyčeným prstem pro ty, kteří Internet využívají k vyjádření svých názorů (byť třeba pod pseudonymem), neboť i ti musí mít na paměti, že svoboda vyjadřování garantovaná nám Listinou má jisté právní hranice dané právy ostatních osob kolem nás.

Evropské právo přispělo k tomu, že koupě spotřebního zboží je, nejen v České republice, ve prospěch spotřebitele precizně upravena. Záměrem tohoto článku není hodnotit úpravu koupě spotřebního zboží v České republice tak, jak je koncipována v občanském zákoníku, ale přinést informace o stejné úpravě ve Spolkové republice Německo. Jaké jsou tedy zásady prodeje spotřebního zboží v Německu?